Eternitové střechy jsou s azbestem i bez

Eternitové krytiny – šablony a vlnité desky se dělí podle data výroby na provedení s azbestem i bez.

• Starý eternit s azbestem se vyráběl cca do konce 90. let minulého století. Směs cementu a azbestových vláken zaručovala vysokou pevnost, odolnost proti ohni a povětrnostním vlivům. Počínaje rokem 1997 pak nebyla povolována výroba azbestových materiálů. Od tohoto roku by se tedy v nově stavěných budovách již azbest neměl vyskytovat, avšak jejich používání ve stávajících objektech pokračuje do současnosti.
• Nový eternit bez azbestu se vyrábí ze zdravotně nezávadných umělých či celulózových vláken a cementu.

Na první pohled nelze rozlišit, zda krytina azbest obsahuje či nikoliv. Přítomnost azbestu v krytině může spolehlivě potvrdit pouze odborník z inspekčního orgánu nebo laboratoře.

Čím jsou azbestová vlákna nebezpečná?

Azbest je nebezpečný především tehdy, když se jeho jemná vlákna uvolní do ovzduší a člověk je vdechne. Mikroskopická vlákna se mohou usazovat v plicích, kde přetrvávají desítky let a postupně poškozují tkáně. Zdravotní problémy se často projeví až po 10 až 40 letech od expozice. Proto je důležité s materiály obsahujícími azbest nemanipulovat svépomocí, neřezat je, nebrousit ani nelámat.

Co musíte dodržet při likvidaci eternitové střechy?

Pro běžnou stavební praxi (demontáž eternitové střechy, rekonstrukce objektů s výskytem azbestu) jsou nejdůležitější § 41 zákona č. 258/2000 Sb. a § 19–21 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které stanovují povinnost hlášení, hodnocení rizik, ochranné prostředky a pracovní postupy.

Nová právní úprava s účinností od 1. 1. 2026 nově vztahuje ohlašovací povinnost také na fyzické osoby, například v případech, kdy provádějí demontáž či rekonstrukci eternitových střech svépomocí.

Lhůty pro ohlášení Krajské hygienické stanici:

• firma/OSVČ: min. 30 dní před zahájením prací (je třeba čekat na povolení),
• stavební svépomocí: min. 3 dny před zahájením prací (není potřeba čekat na povolení).

Pozor! Dle § 159 odst. 3 stavebního zákona 283/2021 Sb.: Svépomocí může stavebník odstraňovat drobné stavby, s výjimkou drobných staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11, 12 a 25 a v odstavci 1 písm. f) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. m), r) a s) této přílohy. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

Důležité je nejen vlastní ohlášení prací, ale zejména ochrana zdraví všech osob i okolního prostředí, které mohou během prací přijít do styku s azbestem.

3 způsoby jak odstranit eternitovou střechu

1) Specializovaná firma na odstranění eternitu

Odborné firmy na demontáž eternitu jsou na tuto činnost úzce specializované. Mají všechny potřebné zkušenosti, odbornost i vybavení k tomu, aby odstranění eternitu s azbestem proběhlo bez rizik. Nevýhodou může být vyšší cena a také to, že firmy často „jen“ zlikvidují starou střechu, ale nenamontují novou.

2) Pokrývači zároveň realizují i novou střechu

Pokrývači jsou často finančně šikovným kompromisním řešením mezi odbornou firmou zaměřenou na likvidaci eternitu a prací svépomocí. Zároveň jsou schopni po demontáži eternitu realizovat novou střechu.

3) Svépomocí pro úsporu nákladů

Odstraňování staré eternitové střechy musíte vždy ohlásit místní hygienické stanici nejpozději 3 dny před začátkem prací. Jedná se pouze o ohlášení, tedy její souhlas nepotřebujete. Pokud toto ohlášení neprovedete, riskujete pokutu za řádné nenahlášení. Práce v režimu „svépomocí“ nejsou v zákonech přesně definovány. Svépomocí tak znamená např. i pomoc rodiny či přátel.

Postup odstranění eternitové střechy

Pro odstranění staré eternitové střechy je zákonem jasně stanovený postup a pozor: tento postup platí jak pro firmy, autorizované osoby a pokrývače tak i pro práce svépomocí!

Přehledné instrukce k práci s eternitovou střechou s obsahem azbestu najdete v příručce Azbestová střecha: Jak ji správně vyměnit

Nezapomeňte, že stará azbestová eternitová krytina je nebezpečný odpad. Ten musíte odvézt na speciální, k tomu určené místo (skládka, sběrna apod.). Doklad o uložení si pečlivě uschovejte!

The post Likvidace eternitové střechy svépomocí – změny od r. 2026 při práci s azbestem appeared first on Izolinka.

Pokládka samolepicích pásů je také mnohem rychlejší (až desetkrát oproti klasickému natavení). Z toho plyne velká finanční úspora.

Jejich použití je široké, např.

charFIX^® ELAST G30

• podkladní pás pro vícevrstvé střešní systémy, zejména vhodný pro „kašírování“ tepelné izolace z EPS (foto nahoře),

charFIX^® ELAST AL 25

• parotěsná a protiradonová zábrana,

charFIX^® ELAST AL-R

• cenově výhodná parozábrana pro skladby s nízkou požární zátěží (trapézový plech),

charFIX^® ELAST COOLna

• asfaltová krytina pro střechy zahradních domků, pergol apod.

Jak vypadá správná pokládka samolepicích asfaltových pásů?

Základní postupy jsou shodné jako v případě běžných natavitelných asfaltových pásů – ovšem bez použití plamene hořáku a plynové lahve. Důležitá je teplota. Konstrukce, materiál
a ovzduší nesmí mít při pokládce teplotu nižší než 10 °C a vyšší než 30 °C.

Aplikaci lze provést dvěma způsoby.

1. Tradiční způsob pokládky

• srovnání samolepicího pásu do pozice
• zpětné navinutí do poloviny délky pásu

  

• naříznutí separační folie v polovině pásu

  

• aplikace první poloviny samolepicího pásu
• aplikace druhé poloviny samolepicího pásu

  

2. Zrychlený způsob pokládky

• srovnání samolepicího pásu do pozice

  

• vytažení separační folie v celé délce pásu

  

Samolepicí asfaltové pásy charFIX^® v kombinaci s ověřenými a kvalitními hydroizolačními pásy firmy Charvát, a. s., jsou předpokladem pro dlouhodobou ochranu staveb a životnost vaší střechy.

The post Moderní trend pro hydroizolaci plochých střech – Samolepicí asfaltové pásy appeared first on Izolinka.

Pultové zelené střechy jsou dobrou nadčasovou volbou do většiny zástaveb s přihlédnutím k požadavkům na tvar střechy a atraktivní vzhled střešní zeleně.

Pro pultovou zelenou střechu platí obdobné principy jako pro plochou zelenou střechu. Je s ní i často zaměňována, avšak pozor! Pultové střechy (obyčejné i zelené) se od těch plochých liší sklonem, který činí více než 5 ° a zároveň je charakteristickým rysem těchto střech sklon na jednu stranu, kterou odtéká dešťová voda.

Jako ploché střechy označujeme ty se sklonem do 5 stupňů. Šikmé střechy jsou všechny ostatní – tedy se sklonem více než 5 stupňů (a sem patří právě střechy pultové). Šikmé střechy dále můžeme dělit dle sklonu na šikmé (5 až 45°), zatímco ty s větším sklonem (nad 45 stupňů) jsou nejen šikmé, ale zároveň i strmé.

Extenzivní zelená pultová střecha

Kvůli (nejčastěji mírnému) sklonu se pro tyto střechy upřednostňuje spíše alternativa ve formě extenzivní zelené střechy. Z praktických důvodů (údržba a využitelnost) střechy, lze o intenzivní zelené střeše uvažovat pouze při nejmírnějších sklonech (pokud vůbec).

V případech, kdy se vaše pultová zelená střecha bude pyšnit sklonem vyšším než 20°, je třeba použít zádržný systém (zábrany proti sesuvu). Většina z nich se pokládá bez kotvení do nosné konstrukce. V takových případech drží na ploše střechy díky tření, opírá se o zpevněnou okapovou hranu, nebo se zavěšuje ke hřebeni.

Poté, co rostliny zakoření, substrát zpevní svými kořeny ještě více. Výběr vhodného zádržného systému je s ohledem na roznášení zatížení třeba učinit už v průběhu projektových prací.

Stabilitu substrátu můžeme podpořit vhodnou volbou hydroizolace, která neklouže. Asfaltové pásy se snadno montují a díky vyššímu tření zajistí i menší klouzání vegetačního souvrství po hydroizolaci.

Substrát extenzivní pultové zelené střechy má hloubku menší než deset centimetrů, tím je předurčen pro mělce kořenící rostliny, vytvářející koberce. Zvolit můžete různé varianty rozchodníků, netřesků, pažitky, ostřice a kostřavy, které jsou odolné proti přímému slunečnímu svitu, dešti, suchu i mrazu.

The post Pultová zelená střecha appeared first on Izolinka.

Co je šikmá zelená střecha?

Jako ploché střechy označujeme ty se sklonem do 5°. Šikmé střechy jsou všechny ostatní – tedy se sklonem více než 5°.

Šikmé střechy se dále dělí podle svého sklonu. Střechy se sklonem od 5° do 45° se řadí „pouze“ mezi šikmé, zatímco ty s větším sklonem nad 45° jsou nejen šikmé, ale zároveň i strmé.

Jaká specifika mají šikmé zelené střechy?

Šikmé zelené střechy jsou fascinující symbiózou ekologie a architektury. Právě „šikmost“ je u této zelené střechy to, co ovlivňuje konstrukci a skladbu, rostliny použité na pokrytí i hospodaření vody.

1. Konstrukce šikmé zelené střechy

Šikmé střechy jsou náročnější na jejich návrh i realizaci. Při konstrukci této zelené střechy proto důrazně doporučujeme využít služeb odborníků.

V rámci realizace nezapomeňte na všechny praktické věci, jako jsou např. kotevní body pro pracovní lano při nejnutnějším „zahradničení“, kotvení zádržných systémů substrátu, nebo zavlažovací systém (použijete-li jej).

Zádržný systém (zábrany proti sesuvu) je třeba použít u sklonu vyššího, než 20°. Většina z nich se pokládá bez kotvení do nosné konstrukce. V takových případech drží na ploše střechy díky tření, opírá se o zpevněnou okapovou hranu, nebo se zavěšuje ke hřebeni. Poté, co rostliny zakoření, substrát zpevní svými kořeny ještě více.

2. Rostliny na šikmou zelenou střechu

Sklon šikmé zelené střechy znesnadňuje údržbu a pohyb na ní. Proto v tomto případě hrají prim extenzivní zelené střechy, které vyžadují minimum údržby.

Vybírat můžete z různých variant rozchodníků, netřesků, pažitky, ostřice a kostřavy, které jsou odolné proti přímému slunečnímu svitu, dešti, suchu i mrazu.

3. Hospodaření s vodou na šikmé střeše

U plochých střech je klíčové zajištění odtoku přebytečné vody, zatímco u šikmých potřebujeme vodu poněkud zpomalit a zadržet v substrátu.

Ačkoliv za běžné situace není třeba rostliny na střeše zavlažovat, v extrémně horkých obdobích musíme s příležitostnou zálivkou počítat. Nechcete-li střechu kropit v takových okamžicích ručně, je pro tento případ šikovné instalovat kapkovou závlahu k jejímu hřebeni.

Výhody a nevýhody šikmé zelené střechy

Šikmá zelená střecha poskytuje využitelné podkrovní prostory, v létě chladí, v zimě zadržuje teplo, zpomaluje odtok vody (menší nároky na kanalizaci), pohlcuje hluk a zároveň poskytuje dodatečnou ochranu hydroizolace zelené střechy.

Jejich nevýhodou je náročnější a někdy i dražší realizace a obtížnější pohyb po střeše při údržbě.

The post Jaká specifika má šikmá zelená střecha? appeared first on Izolinka.

5 praktických zkušeností se zelenou střechou

1. Šetřete jen na těch správných místech

O dlouhé životnosti zelené střechy se dá mluvit jen ve chvíli, kdy je poctivě a správně provedená hydroizolace a konstrukce zelené střechy. Pokrytím hydroizolační vrstvy substrátem se navíc životnost této vrstvy obvykle prodlužuje. Ovšem jen v případě, že je zvolená a zpracovaná správně a kvalitně. Pokud vás překvapila cena zelené střechy, tak v těchto oblastech se rozhodně šetřit nevyplatí.

Podobně se nesnažte „přelstít“ přírodu ve vhodné skladbě rostlin. Na specifickém místě, kterým zelená střecha je, neroste jen tak něco. Existují spořiví investoři, kteří místo „drahých“ rozchodníků zaseli trávu a v parných dnech ji viděli zelenou naposledy.

Stejně obezřetní buďte v úsporách ohledně substrátu, zejména u šikmých střech. Odolejte „moudrým“ radám a nenahrazujte jej zeminou. Šikmá zelená střecha se vám pak odvděčí hned při prvním velkém přívalovém dešti. Substrát se nasytí vodou (přebytečná voda odteče drenáží) a na střeše zůstane. Zeminu nekompromisně odplaví (není tolik propustná).

Ušetřit naopak můžete například tím, že si rostlinky v dostatečné zásobě předpěstujete a rozmnožíte sami.

2. Pro nejlepší vzhled pravidelně pečujte

Bezúdržbová zelená střecha neexistuje. Přesto je možné o střechu pečovat více, nebo méně. Při pravidelné péči docílíte nejlepšího vizuálního dojmu. Z praktického hlediska je šikovné sestříhávat traviny (nebudou polehávat a zastiňovat ostatní rostliny) a vytrhávat náletové rostliny (například akáty, které jsou velmi invazivní).

3. Při zakládání střechy si pomozte „osvědčenými“ recepty

U šikmé střechy si můžete pomoci osvědčenými zahradnickými recepty. Do substrátu položte kokosovou, nebo jutovou síť. I u větších sklonů udrží substrát na svém místě, brání jeho vysychání a postupným rozkladem rostliny i hnojí. Jutová síť se rozloží přibližně do dvou let, té kokosové to trvá ještě o rok déle.

4. Na výsledky u rostlin nespěchejte

Rostlinstvo se na zelené střeše stabilizuje přibližně za 2-3 roky. Výrazně pomoci můžete dosazováním prázdných míst, odstraňováním plevelů a střídmou pomocí se zálivkou.

Rostlinky si můžete též rozmnožit a předpěstovat předem a při realizaci střechy mít dost vlastních zásob k osázení. Čím víc – tím líp. Osázený substrát lépe odolává povětrnostním vlivům.

5. Opatrně přihnojujte a zavlažujte jen zřídka

Dobře navržená a osázená extenzivní střecha nevyžaduje zalévání. Dokonce ani v těch nejparnějších dnech. Zavlažovat můžete pro lepší a rychlejší růst rostlinek.

Zde platí, že méně znamená více. Skladba rostlin pro extenzivní střechy je suchomilná, nepřehánějte tedy své puzení pomoci s trochou vody.

Při hnojení postupujte opatrně. U dodaných rostlin dle pokynů realizační firmy, v případě vlastní výsadby jednou ročně dlouho působícími hnojivy.

The post Praktické zkušenosti se zelenou střechou appeared first on Izolinka.

Bezúdržbová zelená střecha neexistuje. Každá zelená střecha – i ta na pergole nebo na garáži vyžaduje určitý stupeň péče, její přínosy pro životní prostor v okolí vašeho domu je zdaleka převažují. Je ekologickým a moderním prvkem, ze kterého se můžete těšit po celý rok.

Extenzivní zelená střecha na pergole a garáži převládá

Garáže a hlavně pergoly (i jim podobná krytá stání) bývají lehčí typy staveb s omezenou nosností. Právě proto na těchto stavbách v realizacích převažuje extenzivní zelená střecha.

Oproti intenzivní zelené střeše nese konstrukce extenzivní zelené střechy nižší tloušťku vegetační vrstvy. Ta se obvykle pohybuje v rozmezí 5 až 15 cm, takže zatížení nosné střešní konstrukce je podstatně nižší.

Zelená střecha na pergolu a garáž se díky umístění těchto drobných staveb často stává dalším estetickým prvkem v zahradě. V rozhledu obyvatel domu se přirozeně a vkusně začlení do okolního prostředí. Při šikovné realizaci a skladbě rostlin může sloužit jako atraktivní část zahradního designu i místo pro relaxaci.

Zelená střecha na pergolu a garáž je ideální pro stavbu svépomocí v odlehčené variantě

Pro drobné stavby s nižší nosností střešní konstrukce je možné na rovných a nízko skloněných střechách realizovat odlehčené typy  zelených střech, položením např. přímo na hydroizolační asfaltový pás. Jednotlivé komponenty souvrství se u různých dodavatelů mírně liší, a principiálně se vždy jedná o tyto základní části:

1. Asfaltový hydroizolační pás
   Skladba začíná pokládkou asfaltového pásu, který zajistí hydroizolaci zelené střechy. Společně s ní je třeba vyřešit i samotný odvod vody ze střechy (vpusti apod.).
2. Drenážní vrstva
   Následuje vhodně vysoká a spádovaná drenážní vrstva, která bude odvádět přebytečnou vodu ze střechy pryč.
3. Speciální minerální vata
   Na drenážní vrstvu je umístěna speciální minerální vata, která naopak tvoří zásobník vody pro rostliny (pozor – nelze použít klasickou stavební minerální vatu, která naopak vodu odpuzuje).
4. Vrstva rostlin
   Rostliny, nejčastěji zakoupené ve formě předpěstovaného koberce, se rozprostřou do poslední vrstvy na speciální minerální vatu.

The post Zelená střecha na pergolu a garáž – ideální pro stavbu svépomocí appeared first on Izolinka.

Pokud vás některý z realizátorů střech láká na nulový servis zelené střechy, zbystřete. Jak už jsme si vysvětlili v článku údržba asfaltových střech, žádná taková střecha neexistuje. Proto důležité si s oním realizátorem správně vysvětlit, co ona „bezúdržbovost“ u zelených střech skutečně znamená…

Základní kroky kontroly a údržby zelených střech

1. Kontrola vegetace a péče o ní

V tomto směru je výhodou extenzivní zelená střecha. Na ní se používají rostliny s nízkými nároky na půdu a vodu (např. sukulentní rostliny), které vyžadují minimum péče. Přesto je třeba čas od času kontrolovat jejich růst a zdraví. Oproti tomu intenzivní zelená střecha už znamená trochu toho „opravdového zahradničení“.

Četnost nutných zásahů do rostlinné skladby se liší od použitých druhů a toho, jak rostliny prospívají. U obou typů střech může být potřebné jednou za čas odstranit suché (mrtvé) rostliny a zajistit, aby se na střeše trvale neuchytily náletové invazivní druhy (bříza, akát a další).

2. Kontrola drenáže

Zelené střechy obsahují drenážní systém, který zadržuje a odvádí přebytečnou vodu. Správná funkce tohoto systému je základním předpokladem pro spolehlivost a dlouhou životnost střechy.

Je zapotřebí jej pravidelně kontrolovat, udržovat čistý a průchodný, aby nedocházelo k ucpání či poškození střechy nebo stavby.

3. Kontrola viditelných částí konstrukce

Všechny viditelné části konstrukce zelené střechy je třeba kontrolovat. Pokud se objeví trhliny, deformace nebo prohnutí konstrukce, je třeba situaci neprodleně řešit. S ohledem na hmotnosti zelených střech mohou takové projevy značit ohrožení statiky stavby.

4. Hnojení a zavlažování

Zelené střechy obvykle díky promyšlené skladbě vegetace vyžadují minimum vody a živin. Přesto může být i u extenzivní střechy prospěšné (obzvlášť v déle trvajících suchých letních obdobích) střechu zavlažit. To pomůže udržet střešní rostliny zdravé a krásné. Hnojení rostlin vyžadují spíše intenzivní zelené střechy, kde jsou zasazeny rostliny náročnější na substrát i živiny.

5. Pravidelný úklid

Podle umístění vaší stavby provádějte jednou za čas i úklid zelené střechy. Blízkost vzrostlých stromů může znamenat riziko hromadění listí a větví na střeše.

I když bezúdržbová zelená střecha opravdu neexistuje, správná péče o ní není náročná. Zahrnuje jednoduché kontroly vegetace, drenáže a konstrukce. V některých případech hnojení + zavlažování. Pak může být zelená střecha dlouhodobě elegantní a udržitelnou volbou.

The post Existuje bezúdržbová zelená střecha? appeared first on Izolinka.

Z hlediska konstrukce zelené střechy je zásadní vlastností nosnost střechy, která určuje výběr typu zelené střechy. Hmotnost substrátu se vždy uvažuje při plném nasycení vodou a nezapomeňte k němu při svých úvahách připočítat stejně plně nasycenou drenážní
vrstvu.

Podle možností stávající/budované konstrukce zelené střechy vyberete mezi dvěma základními druhy:

• Extenzivní zelenou střechou
  Na extenzivní zelené střeše se používají na péči méně náročné rostliny, např. sukulenty. Kromě nenáročného pěstování mají i nižší nároky na vrstvu substrátu. Proto bývají extenzivní zelené střechy lehčí. Vrstva substrátu se pohybuje v rozmezí 5 až 15 centimetrů, zatížení nosné střešní konstrukce je podstatně nižší (únosnost cca 100 – 200 kg/m2) a často se tak realizují na šikmých zelených střechách.
• Intenzivní zelenou střechou
  Intenzivní zelené střechy připomínají zahradu nejen vzhledem, ale i potřebnou údržbou. Zpravidla je nutné ji pravidelně zalévat a sekat (intenzivní zelené střechy jsou realizovány téměř výhradně na plochých střechách). Výška substrátové vrstvy se může pohybovat mezi 30 až 100 centimetry, zátěž cca 300 až 600 kg/m2.

3 klíčové prvky konstrukce zelené střechy

1. Nosná konstrukce zelené střechy

U novostaveb je prostor vše vyřešit v projektu a není problém uzpůsobit dům předpokládané zátěži. Pokud rekonstruujete, je hmotnost budoucí střechy klíčová a může si vyžádat dodatečné stavební úpravy, dle Vámi preferovaného typu zelené střechy.

Platí, že téměř jakoukoliv střešní konstrukci je možné (byť někde jen do jisté míry) ozelenit, je však zapotřebí dodržet veškeré doporoučené postupy. Zejména v případě rekonstrukcí je třeba posudek statika, který stanoví, jaké zatížení střecha snese.

2. Hydroizolace s ochranou proti prorůstání kořínků

Pro použití v konstrukci zelených střech se nejčastěji využívají asfaltové pásy, nebo hydroizolační fólie. Všechny kvalitní materiály musí disponovat patřičným atestem. Ten dokládá, že materiál nedegraduje vlivem zeleně.

K použití doporučujeme charBIT ELAST proVEGET. Jedná se o natavitelný asfaltový pás s nenasákavou nosnou vložkou z polyesterového rouna, oboustranně opatřenou krycí vrstvou ze speciálního SBS modifikovaného asfaltu s účinnými látkami odpuzující kořínky rostlin.

V kombinaci s ověřenými hydroizolačními vlastnostmi modifikovaných asfaltů jsou přísady proti prorůstání kořínků důležitým předpokladem pro dlouhodobou ochranu staveb se zelenými střechami.

• Více informací o charBIT ELAST proVEGET® 52

3. Drenáž

Drenážní vrstva v konstrukci zelené střechy zajišťuje:

• akumulaci dostatečného množství vody pro střešní vegetaci,
• odvod přebytečné vody ze střechy pryč.

Správně navržená a fungující drenážní vrstva tedy jednak poskytuje zásobárnu vody pro rostliny na střeše (a dodatečný prostor pro jejich kořeny) a také zvyšuje životnost střechy.

Pro drenážní vrstvu se nejčastěji používají sypké materiály (recyklované i nerecyklované), jako štěrk, cihlová drť, kačírek, případně drenážní rohože a desky.

The post Konstrukce zelené střechy – specifika, která je třeba zohlednit appeared first on Izolinka.

Jak vypadá extenzivní zelená střecha?

Extenzivní zelená střecha nese oproti intenzivní zelené střeše nižší tloušťku vegetační vrstvy. Ta se obvykle pohybuje v rozmezí 5 až 15 centimetrů, takže zatížení nosné střešní konstrukce je podstatně nižší.

Vegetace na extenzivní zelené střeše je v podstatě plošná zeleň, tvořící kompaktní rostlinný kryt na malé vrstvě substrátu. S ohledem na malou tloušťku substrátu a přirozenému zásobování živinami a vodou (déšť) se používají pouze nízké, bezúdržbové a odolné typy rostlin. Příkladem jsou:

• rozchodníky,
• netřesky,
• pažitky,
• ostřice,
• kostřavy.

Díky tomu tato zelená střecha plní okrasný i izolační účel s minimálními nároky na její provoz. Žádnou náročnou údržbu během roku čekat nemusíte. Rostliny i střecha se o sebe postarají samy a porostou i bez vašich aktivních zásahů. Při návrhu tak není nutné počítat s pohybem osob po střeše.

Extenzivní zelená střecha je šikovnou alternativou klasických střech i pro drobné stavby, jako jsou pergoly, garáže, altánky nebo zahradní kůlny.

Jaké výhody má extenzivní zelená střecha?

1. Nízké zatížení střešní konstrukce
   Extenzivní zelená střecha je vhodnou „zelenou“ volbou pro většinu střech. Ačkoliv disponuje nízkým zatížením střešní konstrukce, je třeba ujistit, že vaše střecha toto zatížení zvládne. Nejprve vždy začněte odborným posudkem statika.
2. Minimální nároky na údržbu
   Žádné sekání trávy ani žádné pravidelné zalévání vás nečeká. Na extenzivní zelené střeše se rostliny o sebe postarají (téměř) samy. Dle skladby rostlin je zapotřebí střechu v patřičných intervalech pouze přihnojit.
3. Zadržování vody
   Zelené střechy obecně výrazně snižují odtok dešťové vody. Tím podporují přirozený koloběh vody, která se stíhá odpařovat i zavlažovat rostliny na střeše.
4. Ochrana proti UV záření
   Vrstvy vegetačních střech chrání konstrukci a hydroizolaci zelené střechy před UV zářením a ostatními vlivy počasí. Díky tomu mohou výrazně prodloužit jejich životnost.
5. Skvělá tepelná izolace
   V létě ochlazuje a v zimě izoluje střechu. Během letních měsíců má až o 40°C nižší teplotu než běžné krytiny. Podobný teplotní rozdíl panuje mezi chodníkem a trávníkem.
6. Čisté mikroklima
   Zelené střechy zvyšují vlhkost vzduchu ve svém okolí a přirozeně zachycují prachové částice.
7. Životní prostor pro hmyz
   Střecha vytvoří vlastní ekosystém, který chrání dům a zároveň je útočištěm pro drobný hmyz.
8. Estetický přírodní prvek
   Vegetační střecha lahodí oku (nejen) milovníkům přírody. Každý kus je originál, který se navíc v průběhu roku mění.
9. Nižší finanční náročnost realizace
   V extenzivním případě je realizační cena zelené střechy podstatně nižší. Díky méně náročným rostlinám a hlavně nižší vrstvě substrátu. To se odráží v menších nárocích na únosnost střešní konstrukce.

The post Extenzivní zelená střecha nabízí nenáročnou údržbu a menší zatížení konstrukce appeared first on Izolinka.

Skladba intenzivní zelené střechy

Intenzivní zelená střecha má bohatší rostlinnou skladbu, která vyžaduje vyšší vrstvu substrátu, než extenzivní zelené střechy se svým nízkým, drobným a nenáročným rostlinstvem.

Výška této vrstvy se může pohybovat mezi 30 až 100 cm, aby tvořila dostatečný prostor pro větší kořeny. Větší výška substrátu znamená vyšší retenční schopnost (systém dokáže velmi účinně zadržovat vody) a vytváří tak dostatečnou zásobárnu pro rostliny.

Zejména ve stavu nasyceném vodou je pak nutné počítat s daleko větší hmotností, která zatěžuje střešní konstrukci mnohem více, než u extenzivních zelených střech. To samozřejmě znamená, že i cena této zelené střechy je vyšší.

S jakou skladbou intenzivních zelených střech se nejčastěji setkáte (odshora dolů)?

• vegetace
• rostlinný substrát (výška a skladba dle použitých rostlin)
• filtrační vrstva (geotextilie)
• drenážní a jímací (akumulační vrstva)
• ochranná/separační vrstva (geotextílie, PE plsť)
• hydroizolační vrstva (odolná proti prorůstání kořenů)
• separační vrstva
• tepelná izolace (EPS)
• nosná konstrukce

Údržba a rostliny pro intenzivní zelenou střechu

Díky výšce rostlinného substrátu lze na střechu umístit nejen traviny a drobné rostliny, ale také keře a stromky. Tedy rostliny s podstatně hlubším a rozsáhlejším kořenovým systémem.

Fungovat může jako alternativní zahrada, do které můžete umístit menší architektonické prvky (pergolu, lavičku, odpočívadlo) a dokonce i drobný vodní prvek. Pak je celkem logické, že taková zelená střecha potřebuje mnohem větší „zahradnickou“ péči a údržbu.

Na intenzivních zelených střechách lze pěstovat i náročnější rostliny jako růže, nízké křovinaté rostliny, nízké keře a při odpovídajícím zvýšení vegetační vrstvy i střední a vyšší keře (rododendrony, šeříky, jalovce, nízké druhy borovic – kleče, malé břízky, vrby). Výška porostu může být až 250 cm.

The post Intenzivní zelená střecha je alternativní zahradou appeared first on Izolinka.