Co jsou tedy podkladní asfaltové pásy?

Pro účel tohoto článku jsou podkladní asfaltové pásy spodní ve vícevrstvé hydroizolační vrstvě střech, které nejsou přímo vystavené povětrnostním podmínkám (u jednovrstvé hydroizolační vrstvy střechy se tedy podkladní asfaltové pásy nevyskytují).

Role podkladních asfaltových pásů v hydroizolační vrstvě střechy je vždy jiná v závislosti na typu střešní krytiny a sklonu střechy (skládaná vs. povlaková a šikmá vs. plochá).

3 důležité pojmy ze „střešní terminologie“ v souvislosti s podkladními asfaltovými pásy

Napříč internetem se můžete setkat s mnohými, často i nesprávně interpretovanými „střešními“ pojmy, které umí zamotat hlavu. Zde je předkládáme ve zjednodušené podobě:

• Hydroizolační vrstva
  Vrstva z jedné, nebo více vrstev hydroizolačního materiálu.
• Pojistná hydroizolační vrstva
  Hydroizolační vrstva, která v případě selhání hlavní hydroizolační vrstvy zajistí ochranu stavby proti vniknutí vody.
• Podkladní/spodní vrstva a mezivrstva
  Je vrstva z asfaltového pásu, na kterou je aplikována další vrstva asfaltového pásu.
• Vrchní/finální vrstva
  Je vrstva z asfaltového pásu, která je přímo vystavena povětrnostním podmínkám.

S ohledem na výše uvedené, je pak například podkladní asfaltový pás pod asfaltový šindel často „pouze“ mechanicky kotveným podkladním pásem, a nikoliv pojistnou hydroizolací (jak se dočtete na různých internetových stránkách).

U šikmých střech a skládaných krytin (zejména střešních asfaltových šindelů) podkladní asfaltové pásy vyrovnávají nerovnosti na vlastním podkladu střechy, čímž zlepšují estetický dojem z výsledného díla.

Použitelné druhy podkladních pásů

Pro podkladní/spodní vrstvu (a mezivrstvu) vícevrstvé střešní hydroizolace lze použít:

• SBS modifikovaný asfaltový pás,
• APP modifikovaný asfaltový pás,
• oxidovaný asfaltový pás,

vždy s nosnou vložkou o dostatečné pevnosti a rozměrové stálosti.

Podkladní pásy lze k souvislému, rovnému, suchému a čistému podkladu připevnit pomocí natavení asfaltových pásů, mechanickým kotvením, lepením lepidlem na asfaltové pásy, nebo pomocí speciální lepicí vrstvy (samolepicí asfaltové pásy).

Finální (vrchní) pás musí být s podkladním pásem (nebo pásem v mezivrstvě) spojen vždy plnoplošně – tedy nataven, nebo přilepen.

Podkladní vrstvou pro povlakové krytiny nejčastěji bývá:

• Beton
  Betonový povrch je vždy vhodné použít penetrační nátěry pod asfaltové pásy. Ty při správné aplikaci zajistí maximální přilnavost pásu k betonovému podkladu.
• Polystyren
  Na polystyrenový podklad nelze s ohledem na poškození polystyrenu podkladové pásy natavovat, proto je ideální použití samolepicích asfaltových pásů.
• Dřevěné bednění
  Ani i u dřevěných podkladů se natavování podkladových pásů (s ohledem na požární rizika) a podkladní pásy se mechanicky kotví.

Základní přehled podkladních asfaltových pásů

Šikmé střechy – skládané krytiny

charBIT V13

Povlakové hydroizolace

Oxidované pásy

charBIT G200 S40

Modifikované pásy SBS

charBIT ELAST PV S40
charBIT ELAST PV S40 HQ
charBIT ELAST PV S50 HQ
charBIT ELAST G S40
charBIT ELAST G S40 HQ

Samolepicí pásy SBS

charFIX ELAST G 30

The post Podkladní asfaltové pásy – K čemu se používají + základní přehled pásů appeared first on Izolinka.

Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů

1. Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být:
   • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů,
   • nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů,
   • vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
2. Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
3. Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.

Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.

Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů takto:

• příčné přesahy min. 12 cm,
• podélné přesahy min. 8 cm

Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů. Najdete je na webových stránkách výrobce.

V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

• ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
• podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
• s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

Pokládka asfaltových pásů podle druhu izolace

Pokládka asfaltových pásů na střechu

Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách – nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce.

Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. Podrobnější informace o zpracování detailů najdete v tématu: asfaltové pásy v rozích a koutech.

Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby

Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm.

Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.

Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů.

Jak pokládat asfaltové pásy?

Plnoplošné natavení asfaltových pásů

„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích.

Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu.

Pásy můžete pokládat dvěma způsoby:

• Pokládka v jenom kroku
  Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavená najednou.
• Pokládka ve dvou krocích
  Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.

Více informací ke způsobům pokládání pásů získáte ve článku svařování asfaltových pásů.

Bodové natavení asfaltových pásů

Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m² položeného pásu.

Pokládka samolepicích asfaltových pásů

Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů.

Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.

Kotvení asfaltových pásů

Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev.

V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací. Vzdálenost obvodu podložky a okraje přesahu vrchního pásu musí činit minimálně 40 mm a dřík kotvy musí být vzdálen minimálně 40 mm od okraje pásu spodního.

Počet a rozmístění kotev určuje kotevní plán, vytvořený na základě tahových zkoušek výrobcem, popřípadě dodavatelem kotev. Vždy však musí být použité pouze kotvy určené do mechanicky fixovaných systémů střech. V případě použití na střechy dodržujte minimální spád 2 % tak, aby nedocházelo k dlouhodobému stání srážkové vody na finální hydroizolaci.

Typická použití asfaltových pásů

Hydroizolace střech – vrchní pásy

• charBIT ELAST PV S52 HQ FINAL
• charBIT ELAST PV S42 HQ FINAL

Hydroizolace střech – spodní pásy

• charBIT ELAST G S40 HQ
• charBIT ELAST G S40
• charFIX ELAST G 30

Hydroizolace spodní stavby

• charBIT ELAST G S40
• charBIT ELAST G S40 HQ
• charBIT ELAST PV S40
• charBIT ELAST PV S40 HQ

Stáhněte si návod:

Jak správně pokládat asfaltové pásy na střechu a do základů

Pokyny pro zpracování asfaltových pásů

The post Pokládka asfaltových pásů na střechu a do spodních staveb appeared first on Izolinka.

Nenatavitelné vs. natavitelné asfaltové pásy

Svařování asfaltových pásů není univerzálně platným postupem, jak k sobě spojit veškeré typy pásů. Asfaltové pásy jsou vyráběny v několika typech, ze kterých lze natavovat jen některé. Zjednodušeně lze říci, že pro svaření musí disponovat vhodnou a dostatečně silnou krycí vrstvou asfaltu.

Pro ilustraci přikládáme značení pásů z výrobního programu Charvát a.s.:

• A – není určený k natavení, je bez krycí vrstvy asfaltu (jen impregnovaná vložka)
• R – není určený k natavení, s krycí asfaltovou vrstvou do 1 mm
• S – klasický natavitelný oxidovaný asfaltový pás
• M – natavitelné modifikované asfaltové pásy (SBS)

Savý podklad je třeba před pokládkou pásů penetrovat

Před pokládkou natavením asfaltových pásů je třeba savé podkladní konstrukce (silikátové, savé a plechové materiály) penetrovat vhodným asfaltovým penetračním nátěrem k dosažení lesklého povrchu.

Lesklý povrch po penetraci je zejména u vertikálních ploch podkladu nezbytný pro trvalou stabilitu natavených pásů. V případě, že jsou vertikální plochy vyšší než 60 cm, je nutné mechanicky zajistit pás proti sjížděni (kotvení, přizdění).

Vhodné klimatické podmínky pro svařování asfaltových pásů

Pro správnou kvalitu svařovacích prací musí být teplota konstrukce, materiálu a ovzduší:

• vyšší než 5 °C při natavování oxidovaných pásů,
• vyšší než 0 °C při natavování modifikovaných pásů.
• nižší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.

V případě svařování oxidovaných asfaltových pásů za teplot od +5 °C do 10 °C, doporučujeme jejich skladování v temperované místnosti až do doby pokládky.

Nástroje pro kvalitní natavování asfaltových pásů

Plynový hořák odpovídající délky zajistí izolatérovi pohodlné natavování pásů. Větší zvonek hořáku se hodí pro svařování asfaltových pásů v ploše, menší zvonek hořáku pro práce na detailech.

Vlastní práci s hořákem je třeba přizpůsobit klimatickým podmínkám v době pokládky a typu použitého asfaltu (modifikovaný vs. oxidovaný). Podle nich zvolíme intenzitu plamene, dobu prohřevu vrchní vrstvy pásu a rychlost odvinu pásu z role.

Mezi hlavní pomůcky profesionálů patří též nástroje pro rozbalení rolí (vlečné tyče, nebo tzv. háčky). Pro rovnoměrné zlepšení přítlaku lze použít tuhou trubku alespoň o šířce role a průměru min. 10 cm. Na tu nejprve roli převineme a z ní poté natavujeme. Taková trubka pomůže pásu při natavování udržet rovnoměrnější tvar i přítlak.

Přesahy mezi pásy je vhodné poctivě zaválečkovat, aby výsledný spoj získal na kvalitě. Použité přítlačné válečky však nezapomínejte ochlazovat vodou.

Správné svařování asfaltových pásů

Pro ochranu majetku, záruk i kvality výsledné střešní krytiny je třeba, aby natavovaní či jiné vzájemné svařování vrstev prováděla proškolená osoba, která při práci respektuje příslušné požární a bezpečnostní předpisy.

Před zahájením pokládky je třeba se důkladně seznámit se správným způsobem pokládání pásů. Tedy dodržet:

• příčné přesahy minimálně 12 cm,
• podélné přesahy minimálně 8 cm,
• spoje neorientovat proti vodě.

Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno přiměřeně. Tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu.

K prohřívání asfaltové vrstvy při celoplošném natavování nikdy nepoužívejte malé hořáky určené k práci na detailech. Při práci s nimi může dojít k lokálnímu přehřátí pásu, znehodnocení nosné vložky (zvláště v případě nosné vložky z polyesterů) a ztrátě funkčnosti pásu.

Na výběr máte dva způsoby pokládky:

• Pokládka v jenom kroku
  Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavený najednou. Výhodami tohoto řešení je pouze jednorázové namáhání asfaltové vložky, jednodušší vizuální kontrola rozehřátého návalku asfaltu po celé šířce role. Také se k už hotovým místům nevracíte.
• Pokládka ve dvou krocích
  Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Pote samostatně natavíte oblasti podélných přesahů. Výhodou tohoto řešení je, že se v druhém kroku koncentrujete jen na oblast přesahů, které jsou pro správnou funkci klíčové. Také můžete pro práci na přesazích použít menší hořák.

U finálních pásů, kdy je použit asfaltový pás s posypem, je nutné pro kvalitní spojení provést odstranění, nebo zatavení posypu v místě spodního pásu příčného spoje.

V případě mechanického kotvení musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev.

Lze navařovat asfaltový pás za mrazu?

S ohledem na mezní podmínky pro kvalitní práci izolatérů, jsou SBS modifikované asfaltové pásy teoreticky zpracovatelné i za nižších teplot.

Při práci pod minimální teplotou však riskujete:

1. Vznik trhlinek
   Vznikají již při rozvíjení podchlazeného asfaltového pásu a mohou zasahovat až k nosné vložce. Střídavým působením vody a mrazu pak dochází k trvalému poškození asfaltového pásu, který není schopen spolehlivě plnit svoji funkci.
2. Špatné natavení pásů
   Vlivem povětrnostních podmínek a teploty okolí je velmi problematické zajistit rovnoměrné plošné natavení pásů. Komplikace může vzniknout nejen vlivem nedostatečného působení hořáku, ale též aplikací na nedostatečně vysušený podklad (např. pokrytý jinovatkou), což prakticky znamená uzavření vlhkosti.

Stáhněte si návod:

Jak na správné natavování a pokládku

Pokyny pro zpracování asfaltových pásů

The post Svařování asfaltových pásů – Jak na správné natavování a pokládku? appeared first on Izolinka.

Co jsou to oxidované asfaltové pásy?

Po nosné vložce je krycí vrstva asfaltového pásu druhou důležitou složkou, která zásadně určuje jeho vlastnosti (a tím také možná použití). Surový asfalt je vyráběn destilací ropy a velmi zjednodušeně lze říci, že oxidovaný asfalt vzniká vháněním kyslíku do tohoto asfaltu.

Ve skutečnosti se oxidovaný asfalt míchá z konkrétního druhu asfaltu a z různých vhodných plniv. Plnivo zvyšuje bod měknutí asfaltového pásu, stálost (stékavost) a umožňuje nanesení silnější vrstvy na nosnou vložku.

Přidáním různých modifikátorů do oxidovaného asfaltu pak může vzniknout modifikovaný asfalt pro výrobu modifikovaných asfaltových pásů.

Případný posyp zajišťuje nejen odpovídající estetický dojem, ale zvyšuje též odolnost a životnost pásu. Asfaltový pás s posypem se hojně využívá ve střešním souvrství i v hydroizolacích.

Jaké vlastnosti a použití má oxidovaný asfaltový pás?

Bývá zpravidla nejlevnější a je určen pro méně náročná použití. Stárnutím křehne a má nízkou odolnost vůči UV záření. Oxidovaný asfaltový pás není elastický, což znamená, že postrádá vratný efekt, který mají modifikované pásy. Pro výrobu je použit oxidovaný asfalt.

Zkouška ohybu (kdy ještě nedochází ke vzniku prasklin) se pro oxidovaný asfaltový pás provádí při 0 °C . Stálost vykazuje pás až do teploty +70°C  (což je teplota, do jejíž dosažení krycí vrstva ze svisle umístěného asfaltového pásu nestéká).

Pásy z oxidovaného asfaltu se primárně používají především jako spodní vrstva ve vícevrstvých hydroizolacích střech (střešní lepenky) a jako izolace základů – základové desky.

Pro hydroizolace spodní stavby je nutné použít oxidované asfaltové pásy s nenasákavou nosnou vložkou. S ohledem na poměrně nízký rozsah teplotní odolnosti pás vyhoví jako krycí vrstva střešního souvrství pouze v méně teplotně namáhaných aplikacích a spíše pro krátkodobé a provizorní použití.

Základní přehled oxidovaných asfaltových pásů

Oxidovaný asfaltový pás v nabídce výrobce asfaltových pásů můžete poznat na první pohled podle přídomku BIT (bez doplňujícího ELAST) v názvu výrobku, který obvykle značí právě použití oxidovaného asfaltu. Nejedná se ovšem o závaznou normu, proto dobře prověřte výrobky s exotickými názvy, abyste sice nebyli potěšeni cenou, ale zklamáni výslednými vlastnosti i životností zakoupené hydroizolace.

charBIT V60 S35

• Natavitelný pás,
• nenasákavá nosná vložka ze skelné rohože, oboustranně opatřena asfaltovou krycí vrstvou z oxidovaného asfaltu,
• horní separační vrstva z jemného minerálního posypu,
• spodní separační vrstva z PE folie.

Použití: proti zemní vlhkosti (ne proti tlakové a gravitační vodě) a jako mezivrstva hydroizolace střešních skladeb.

charBIT V60 S40

• Natavitelný pás,
• nenasákavá nosná vložka ze skelné rohože, oboustranně opatřena asfaltovou krycí vrstvou z oxidovaného asfaltu,
• horní separační vrstva z jemného minerálního posypu,
• spodní separační vrstva z PE folie.

Použití: proti zemní vlhkosti (ne proti tlakové a gravitační vodě) a jako mezivrstva hydroizolace střešních skladeb.

charBIT V60 S4 FINAL

• Natavitelný pás,
• nenasákavá nosná vložka ze skelné rohože, oboustranně opatřena asfaltovou krycí vrstvou z oxidovaného asfaltu,
• horní separační vrstva z hrubozrnného (přírodního nebo barveného) posypu,
• spodní separační vrstva z PE folie.

Použití: vrchní pás střešního souvrství pro stavby nižšího významu (přístřešky, zahradní domky).

charBIT G200 S40

• Natavitelný pás,
• nenasákavá nosná vložka ze skelné tkaniny, oboustranně opatřena asfaltovou krycí vrstvou z oxidovaného asfaltu,
• horní separační vrstva z jemného minerálního posypu,
• spodní separační vrstva z PE folie.

Použití: podkladní asfaltový pás střešního souvrství nebo hydroizolace spodních staveb proti zemní vlhkosti a tlakové vodě ve skladbách.

charBIT AL S35

• Natavitelný pás,
• nenasákavá kombinovaná nosná vložka, oboustranně opatřena asfaltovou krycí vrstvou z oxidovaného asfaltu,
• horní separační vrstva z jemného minerálního posypu,
• spodní separační vrstva z PE folie.

Použití: parozábrany nebo v kombinaci s pevnějším pásem jako izolace proti radonu. Používá se také jako hydroizolace proti zemní vlhkosti.

charBIT AL S40

• Natavitelný pás,
• nenasákavá kombinovaná nosná vložka, oboustranně opatřena asfaltovou krycí vrstvou z oxidovaného asfaltu,
• horní separační vrstva z jemného minerálního posypu,
• spodní separační vrstva z PE folie.

Použití: parozábrana nebo v kombinaci s pevnějším pásem jako ochrana proti pronikání radonu do interiéru budov. Používá se také jako hydroizolace proti zemní vlhkosti.

The post Oxidovaný asfaltový pás vyniká skvělým poměrem cena/výkon appeared first on Izolinka.

Smyslem hydroizolace stavby je trvale bránit průniku dešťové, povrchové a podpovrchové vody do konstrukce a dalších prostor stavby. Spodní stavbu můžete oproti střeše vždy chránit před působením vody i nepřímo, tedy snížením jejích účinků na stavbu. Například drenážním systémem, nebo posunem základové spáry nad hladinu podzemní vody.

Spolehlivá hydroizolace spodní stavby = kvalitní materiály a dodržení technologických postupů

Specifikem hydroizolace spodní stavby je velmi obtížná opravitelnost a přístupnost po dokončení stavby. Pro správnou funkci a dlouhou životnost je tedy naprosto klíčový kvalitní návrh konkrétní realizace a jeho bezchybné provedení.

I v současné době se jako izolace proti vodě stále nejčastěji používají asfaltové pásy, které představují lety prověřenou technologii s garantovanou životností. Modifikované asfaltové pásy bez potíží drží krok s foliemi FPO, EPDM, POCB. Celosvětově opanovaly cca 80 % stavebního trhu v oblasti izolace a povlakových lehkých střešních krytin.

Je ovšem třeba věnovat patřičnou pozornost vhodné kombinaci jednotlivých použitých pásů a správnému uspořádání jejich vrstev. Pokud provádíte stavbu svépomocí, rozhodně konzultujte složení jednotlivých vrstev izolace proti vodě s odborníkem. U ostatních staveb je konkrétní návrh realizace izolace základů součástí projektu.

Izolace proti vodě se často kombinuje s izolací proti radonu. Proto se zpracovává nejen na základě hydrofyzikálního namáhání spodní stavby, ale s ohledem na posouzení radonového indexu.

Hydrofyzikální namáhání spodní stavby je hodnoceno v těchto oblastech:

1. zemní vlhkost,
2. volně stékající voda po svislých plochách,
3. volně stékající voda po sklonitých plochách,
4. tlaková podzemní voda,
5. tlaková voda vzniklá hromaděním,
6. srážková povrchová a odstřikující voda.

Aplikace vhodných asfaltových pásů:

Zemní vlhkost (1)

• Oxidovaný asfaltový pás: charBIT G200 S40
• Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST PV S40, charBIT ELAST PV S40 HQ

Voda prosakující horninou (2, 3) a tlaková voda (4, 5)

• Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ (pod úrovní terénu vždy min. ve dvou vrstvách)

5 oblastí, které se nikdy nevyplácí při hydroizolaci spodní stavby podceňovat

1. Ověřené informace o výskytu vody
   Posudek o hydrofyzikálním namáhání spodní stavby je naprosto zásadní pro správný návrh izolace proti vodě. Klíčová je znalost charakteru území, ve kterém stavba stojí.
2. Promyšlené řešení
   Zodpovědný projektant vezme vždy v úvahu kompatibilitu jednotlivých složek hydroizolace, jejich vlastnosti a vhodnost pro konkrétní použití na zvolené stavbě (s ohledem na konstrukci, průchody atd.). Doslova od penetračního nátěru pod asfaltové pásy, až po ochranné prvky.
3. Použití kvalitních materiálů
   Levnější systém s horší kvalitou, nebo nedostatečnými parametry se na stavbě může objevit v rozporu s projektem ve chvíli, kdy realizátor stavby podlehne tlaku investora. Krátkodobá úspora ovšem nevyváží riziko a dodatečné náklady, které vzniknout.
4. Kvalitní provedení
   Správná příprava podkladu, svařování asfaltových pásů, dodržení technologických postupů i skladování hydroizolačních materiál. To vše zmiňujeme pouze pro úplnost. Často totiž v této fázi i malá nedokonalost ve spojení s podkladem vytvoří velký problém se zatékáním vody.
5. Správná ochrana hydroizolace
   Ochrana hydroizolace má přímý vliv na její životnost. Při popraskání nopové folie (při zasypávání, nebo hutnění zeminy) může například dojít k poškození asfaltových pásů, které nejsou chráněny separační vrstvou geotextilie.

Izolace proti vodě na střechách

Střešní izolace proti vodě se na klasické střeše v případě asfaltového pásu používá i jako finální střešní plášť, tedy lepenka na střechu.

Typickým případem může být střešní asfaltový šindel, nebo asfaltová lepenka na nepochůzných plochých střechách, i na pochůzných terasách, tzv. užitných střechách. O vhodných materiálech a řešeních získáte více informací v sekci střešní krytiny.

The post Izolace proti vodě použitím asfaltových pásů appeared first on Izolinka.

Radon objevil v roce 1900 Friedrich Ernst Dorn při zkoumání radioktivního rozpadu radia. Nejprve se mu říkalo radiová emanace, pak byl přejmenován na niton a po několika dalších názvech se od roku 1923 dostalo i na radon. Tak se tomuto vzácnému plynu říká dodnes.

Kde se radon bere a proč je třeba protiradonová izolace?

Obecně lze říci, že ČR „vyniká“ jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě. Radonové riziko se v jednotlivých částech republiky různí podle vlastností geologického podloží. Tedy jeho propustnosti pro plyny a samozřejmě i koncentrace radonu (Rn indexu).

Výskyt hromadění radonu v domě, neboli OAR (objemová aktivita radonu v místnostech), s sebou přináší nárůst zdravotních rizik, zejména rizika výskytu rakoviny plic. Produkty jeho přeměny totiž mohou tvořit shluky s aerosoly, které se dostávají právě do plic. Správně provedená izolace proti radonu je klíčem k ochraně objektu i jeho obyvatel před radonovými riziky.

Jak je na tom s radonovými riziky vaše bydliště zjistíte na webu České geologické služby.

Kudy se radon dostává do budovy?

1. Z podloží
   Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí.
2. Ze stavebních materiálů
   Možná vás překvapí, že stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká.
   Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další.
3. Z vody
   Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq. Pro zajímavost dodáme, že lázeňské vody používané v Jáchymovských lázních mají hodnoty řádu 10 000 Bq/l.

Kdy je protiradonová izolace potřeba?

Ze stavebního zákona je měření a stanovení radonového indexu povinné, budovu je totiž vždy třeba chránit izolací proti radonu. Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace, konkrétně takové, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor.. Dle umístění stavby projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit.

Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde můžeme nedostatky použitého stavebního materiálu, nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit (vždy alespoň částečně) pomocí dodatečných opatření.

Svoji zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci (druhého a dalšího patra se to netýká), které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu.

Čím se izolace proti radonu provádí?

Pro izolaci proti radonu můžete provést několika způsoby:

• asfaltovými pásy (včetně samolepicích asfaltových pásů),
• syntetickými a polymerními foliemi.

U všech uvažovaných materiálů je třeba důsledně dbát na těsnost spojů (správně provedenému svařování asfaltových pásů), prostupů, náchylnost k poškození a dostatečnou životnost materiálu (odpovídající předpokládané životnosti stavby). Tloušťku izolační vrstvy určuje projektant výpočtem dle ČSN 730601.

Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu. Projektant nebo stavební dozor v součinnosti se stavebníkem vypočítá požadavek dosažení radonového odporu. Izolace pak musí dosáhnout vždy odporu vyššího. Stále však platí nutnost sekundárního opatření v případě podlahového vytápění v kontaktní konstrukci (odvětrávací systém spodní stavby).

Protiradonová izolace pro nízký index

Dostatečnou izolaci proti radonu poskytne běžná a správně provedená izolace proti vodě, včetně utěsněných prostupů. Pro toto použití jsou ideální asfaltové pásy charBIT G200 S40 nebo charBIT AL S35 (charBIT AL S40) v kombinaci opět s charBIT G200 S40 s dobře svařenými spoji.

Protiradonová izolace pro střední index

Jejím základem jsou pevné asfaltové pásy. Izolaci proti radonu je třeba provést celistvě v celé ploše stavby.

Na izolaci proti radonu středních hodnot použijte optimálně pásy charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 optimálně ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu, v jedné vrstvě pak u spodních staveb nad úrovní terénu (minimálně však ve tloušťce určené výpočtem dle ČSN 730601). Jednotlivé vrstvy musí být pečetěny vždy ve stejném směru tak, aby byl dostatečně pečetěn spoj první vrstvy.

Protiradonová izolace pro vysoký index

Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. Takovou umí zajistit asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ, které se postarají o patřičnou pevnost (samotné pásy s hliníkovou vložkou nemusí být dostatečně pevné).

V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace.

Na co dát pozor, během provádění izolace proti radonu?

Zdroje:

• Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., Podrobné informace o RADONU v používané vodě [cit. 1. 4. 2020]. Dostupné na: https://www.suro.cz/cz/prirodnioz/obecne-informace/radon-ve-vode/podrobne-informace-o-radonu-v-pouzivane-vode
• Česká geologická služba, Komplexní radonová informace pro administrativní jednotky [cit. 1. 4. 2020]. Dostupné na: https://mapy.geology.cz/radon/

The post Izolace proti radonu – Jak na to, aby protiradonová izolace fungovala? appeared first on Izolinka.

Označení IPA lepenka  znají všichni starší kutilové. Jednalo se v podstatě o asfaltovou lepenku s papírovou vložkou. Ta se ovšem časem rozmočila a izolace přestala plnit svoji funkci.

V dnešní době se naštěstí používají trvanlivější materiály, zaručující izolacím potřebnou životnost. Ze segmentu asfaltových pásů nejčastěji oxidované asfaltové pásy a modifikované asfaltové pásy.

Proč je izolace základů potřeba?

Bezpečná stavba vyžaduje pevné a spolehlivé základy, ve kterých jsou právě izolace důležitým prvkem. Za úkol mají:

• zamezení přístupu zemní vlhkosti k nadzemním konstrukcím stavby,
• ochranu proti stékající i tlakové vodě,
• izolaci proti radonu a jiným plynům.

Ze segmentu asfaltových pásů se pro izolace základů používají oxidované a modifikované asfaltové pásy.

• Oxidované pásy jsou méně odolné proti mechanickému poškození, hůře zpracovatelné při nízkých teplotách, nelze je ohýbat do kolmých úhlů a vlivem UV záření rychle degradují. Oproti modifikovaným pásů mají nižší životnost. Proto se v rámci izolace základů pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu.
• Modifikované asfaltové pásy jsou elastické, více odolné vůči UV záření a ohebné dle typu i při minusových teplotách až do -25 °C. Používají se tedy všude tam, kde oxidovaná provedení nestačí.

Je vhodné, aby použitá hydroizolace sloužila zároveň jako izolace proti radonu. Požadavky na protiradonovou izolaci stanoví též projektant, na základě naměřeného Rn (radonového indexu).

Jak se izolují betonové základy?

1. Výběr vhodné izolace základů

Návrh konkrétní realizace izolace základů ve většině případů kombinuje požadavky investora (využití stavby, rozpočet, aj.) s odborným návrhem projektanta. Ten jej zpracovává na základě posouzení radonového indexu a hydrofyzikálního namáhání spodní stavby v těchto oblastech:

1. zemní vlhkost,
2. volně stékající voda po svislých plochách,
3. volně stékající voda po sklonitých plochách,
4. tlaková podzemní voda,
5. tlaková voda vzniklá hromaděním,
6. srážková povrchová a odstřikující voda.

Aplikace vhodných asfaltových pásů:

Zemní vlhkost (1)

• Oxidovaný pás: charBIT G200 S40
• Modifikované pásy: charBIT ELAST PV S40, charBIT ELAST PV S40 HQ

Voda prosakující horninou (2, 3) a tlaková voda (4, 5)

• Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ (pod úrovní terénu vždy min. ve dvou vrstvách).

2. Příprava podkladu

Podklad, na který izolaci natavujeme, musí být dobře připraven. Jen tak je zajištěna odpovídající přilnavost. Nosný podklad musí být rovný, suchý, bez prasklin, nečistot (prach, úlomky, mastnota, vápenné mléko), ostrých hran a hlavně ošetřený penetračním nátěrem pro asfaltové pásy. Ten pomůže zajistit dokonalé přilnutí izolace k podkladu (zvýšenou pozornost věnujte přípravě podkladu pro samolepicí asfaltové pásy).

Podkladem pro izolační vrstvu z asfaltových pásů mohou být:

• betony (vč. betonových mazanin),
• cementové potěry,
• zdiva s cementovou omítkou.

3. Natavení asfaltových pásů

„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene pás rozehřejeme tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu.

Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.

Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů. Pro:

• příčné přesahy minimálně 12 cm,
• podélné přesahy minimálně 8 cm

Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm.

Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je tak ochráněn proti značnému stavebnímu znečištění (malta, prach apod.). Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a pod ním je ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.

V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

• ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
• na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
• s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji.

4. Ochrana izolace základů

Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí.

Již kompletně dokončené vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev).

Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.

Jak docílit maximální životnosti izolace

Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:

1. Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
   • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
   • nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
   • vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
2. Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
3. Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.

Pokud je nutné zpracovat oxidované pásy za teplot od +5 °C do 10 °C, doporučujeme role pásu skladovat v temperované místnosti až do doby pokládky.

Penetrační nátěr po zaschnutí vykazuje tmavě hnědou barvu a před pokračováním prací vyžaduje technologickou přestávku (vždy dle pokynů výrobce na obalu).

Stáhněte si návod:

Jak izolovat základy

Pokyny pro zpracování asfaltových pásů

The post Spolehlivá izolace základů stavby pomocí asfaltových pásů appeared first on Izolinka.