Ve chvíli, kdy potřebujete rekonstruovat (nebo ve větším rozsahu opravit) střechu z kanadských šindelů, se nabízejí dva pracovní postupy. Který zvolit a kdy?

1. Odstranění starých šindelů

V případě odstranění poškozených starých střešních asfaltových šindelů dochází ke kompletní výměně této lehké střešní krytiny. Současně s ní se demontuje též veškeré příslušenství.

Výhodou odstranění staré vrstvy střešních asfaltových šindelů je obnažení podkladu pod asfaltovým šindelem. Po kontrole a případné opravě záklopu, odvětrávání a plechování můžete začít pokládat střešní šindel.

Výhody

• Plošná kontrola záklopu
• Střechu nezatěžuje další vrstva šindelů

Nevýhody

• Časová náročnost
• Nutnost likvidace původních šindelů

2. Pokládka nového šindele na starý šindel

1. Původní šindel rovný, suchý a čistý
   Příliš pokroucené šindele jsou signálem pro jejich demontáž, nikoliv k překrytí. Vlhkost původního šindele může negativně ovlivňovat životnost nové vrstvy. V případě, že na některých místech původní šablony chybí, je třeba opravit střešní šindel instalací nových, aby byla zajištěna dostatečná rovinnost.
2. Střecha dostatečně únosná
   Přidáním vrstvy nových šindelů na původní šindel ji oproti původním návrhovým plánům více zatížíte.
3. Zatlučené všechny původní hřebíky
   Žádný z původních hřebíků nesmí vyčnívat tak, aby mohl novou vrstvu poškodit. Ujistěte se také, že jsou původní hřebíky na asfaltové šindele zvoleny správně a nemají tendenci vylézat.
4. Konstrukce střechy v dobré kondici
   Žádná část konstrukce, nebo záklopu by neměla být napadena hnilobou, uvolněná nebo nefunkční.
5. Funkční plechování
   Všechno plechování na střeše musí být spolehlivě funkční, pevně usazené a nesmí pod něj zatékat.

Při instalaci nové vrstvy je třeba odstranit starou vrstvu na hřebenech a nárožích.

Nezapomeňte na správnou volbu hřebíků, které musí být (o starou vrstvu) delší, aby novou krytinu spolehlivě ukotvily!

Výhody

• Nižší časová náročnost, než v případě odstraňování
• Není třeba likvidovat a odvážet původní šindele
• Střecha není zcela obnažená povětrnostním vlivům

Nevýhody

• Není možné plošně zkontrolovat záklop
• Je třeba vzít v úvahu zatížení střechy další vrstvou

The post 5 tipů, aby pokládka nového šindele na starý šindel proběhla bez potíží appeared first on Izolinka.

Správné přibíjení střešních šindelů má zásadní vliv na dlouholetou a spolehlivou funkci střechy

Pro přibíjení střešních šindelů používejte jen nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky. Hřebíky na asfaltový šindel mají délku min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (jedná se o tzv. lepenkáče).

Galvanicky pozinkované hřebíky nedoporučujeme, protože jejich ochranná antikorozní vrstva je slabší a také je lze lehčeji vytáhnout z bednění. Tělo hřebíku musí být upraveno (spirála, vroubky), aby hřebík ze záklopu vlivem kolísání vlhkosti postupem času „nevylezl“ a nepoškodil asfaltový šindel.

Hřebíky vždy zatloukejte:

• aby prošly vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů,
• aby nebyly vidět,
• umístěné 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele.

Přibijete-li hřebík nesprávně, je budoucí oprava střešního šindele pouze otázkou času. Správně přibitý hřebík míří vždy kolmo na záklop. Pokud hřebík přibijete necitlivě, či křivě, projde skrz šindel a poškodí (promáčkne) jeho povrch.

Pokud jste jako bednění použili OSB desky pod asfaltový šindel, doporučujeme je místo hřebíků kotvit vruty.

5 pravidel pro správnou

1. Správný typ hřebíků/vrutů.
2. Dodržený počet hřebíků předepsaný výrobcem.
3. Hřebíky přibité pouze v místech označených výrobcem.
4. Citlivě přibité hřebíky, které neprošly skrz šindel.
5. Přibitý hřebík nesmí být viditelně vystaven povětrnostním vlivům.

Čím přibíjet střešní šindele?

Ruční přibíjení střešních šindelů kladivem

Ruční přibíjení kladívkem je sice pracnější, ale pro řemeslníka příjemné v tom, že získává přesnou odezvu při zatloukání hřebíku.

To je výhodou zejména v případě prkenných záklopů, kde se struktura a tvrdost jednotlivých prken mohou lišit. Stejnou silou na různých místech bychom pak hřebík zatloukli do různé „hloubky“ bednění. Zkušená ruka sice pracuje pomaleji než stroj, ale průběžně reaguje na odezvu bednění a sílu při zatloukání dávkuje dle potřeby.

Přibíjení střešních šindelů hřebíkovačkou

Přibíjení hřebíkovačkou lze doporučit pro fixaci asfaltových střešních krytin na bednění z homogenních materiálu, které mají přibližně stejné vlastnosti po celé ploše.

Klíčem ke kvalitně odvedené práci je správně nastavená hřebíkovačka, která hřebík zatluče do správné hloubky bednění a zároveň šindel nepoškodí.

Přibíjení střešních šindelů sponkovačkou

Je plýtváním penězi, časem i materiálem. Ačkoliv se v prodejních textech u různých typů sponkovaček dočtete, že jsou vhodné pro fixaci krytin a šindelů, v žádném případě je nepoužívejte.

Práce s nimi je sice pohodlná a rychlá, ale samotná spona nezaručí dostatečnou odolnost střechy proti silnému větru.

Stáhněte si návod:

Jak na přibíjení střešních šindelů

The post Přibíjení střešních šindelů – Kladívko, hřebíkovačka, nebo sponkovačka? appeared first on Izolinka.

OSB deska (z anglického oriented strand board – orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem, která je vyrobená lisováním z 2–7 cm dlouhých dřevních třísek nebo hoblin v několika vrstvách spojených vhodným pojivem. Ploché a dlouhé třísky zajišťují v porovnání s klasickou dřevotřískovou deskou vyšší ohebnost.

Hlavní výhodou OSB desek je plocha a rovinnost

I kvalitní kanadské šindele nebo asfaltové pásy na střechu pružně kopírují podklad, na který jsou položeny. Proto se (nejen) pro dokonalý estetický dojem z výsledného díla vyplatí pečlivý přístup k výrobě dřevěného bednění.

OSB desky pod asfaltový šindel jsou šikovné protože je zaručena jejich rovinnost v ploše a desky „stačí“ správně položit a sesadit k sobě. Na trhu jsou dostupné desky s vyfrézovanou drážkou/perem pro pohodlné napojení desek (které preferujeme z důvodů nosnosti).

OSB desky se vyrábějí ve standardním rozměru 2500 mm délky, 1250 mm šířky a v rozměru polovičním pro pohodlnou práci při pokládání na vazbu ve vrstvách. Obvyklé tloušťky dostupné na trhu jsou 10, 12, 15, 16, 18, 19, 22, 23, 25 a 30 mm.

Tloušťka dřevěného bednění závisí na použitém materiálu, sklonu střechy pro asfaltový šindel a klimatických podmínkách v místě stavby (obvyklá sněhová pokrývka). Obecně lze říci, že při použití OSB desek by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm.

Dělení typu OSB desek podle použití:

• OSB/1 – pro všeobecné účely, použití v interiéru v suchém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 65 %)
• OSB/2 – desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí.
• OSB/3 – desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 85 %)
• OSB/4 – zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí.

OSB desky pod asfaltový šindel doporučujeme vybírat z typů OSB/3 a OSB/4.

Tipy k pokládání OSB desky pod asfaltový šindel

Také pro pokládání OSB desek platí, že nosná střešní konstrukce by měla být v maximální rovině. Cílem je minimalizovat přenos nerovností bednění z desek do finální asfaltové střešní krytiny.

OSB desky se kladou na vazbu a delší stranou kolmo ke krokvím. Pokud můžete, je výhodné zvolit rozestup krokví tak, abyste desky nemuseli zbytečně řezat. 833 mm (2500/3), nebo 625 mm (2500/3) od sebe. Pokud změna vzdálenosti krokví nepřipadá v úvahu a přesto nechcete desky nadměrně řezat, lze si vypomoct dodatečným podélným roštem z latí či prken.

Pokud pokládáte OSB desky pod asfaltový šindel s rovnou hranou, zachovejte dilataci min 3 mm. Pro rychlejší práci si můžete vyrobit vlastní přípravek, nebo použít dilatační ocelové spony.

Doporučené vzdálenosti kotvících prvků

• 150 mm po okrajích desek.
• V ploše desky 300 mm do sklonu 30°, 200 mm pro sklon do 40° a 150 mm pro sklon nad 40°.

Ačkoliv je možné pro kotvení OSB desek použít hřebíky (v takovém případě volte stejně jako hřebíky na asfaltové šindele), doporučujeme je kotvit výhradně vruty.

Délka hřebíků/vrutů by měla činit 2,5x násobek tloušťky desky (alespoň 50 mm). Jejich umístění volte minimálně 20 mm od okraje desky.

V žádném případě nepoužívejte spony. Práce s nimi je sice pohodlná, ale neposkytuje dostatečnou odolnost střechy proti silnému větru.

Stáhněte si návod:

Jak vybrat a položit OSB desky pod asfaltový šindel

The post Jak vybrat a položit OSB desky pod asfaltový šindel? appeared first on Izolinka.

Jak připravit střechu zahradního domku pro bezproblémovou pokládku krytiny?

Každá asfaltová střešní krytina (a vlastně i jakákoliv jiná) vyžaduje jednoduchou, ale kvalitní přípravu střešní konstrukce. Ať už na svůj zahradní domek, pergolu či altán použijete asfaltové pásy na střechu, nebo střešní asfaltové šindele, budete pro jejich dlouhou životnost a spolehlivou funkci potřebovat:

1. Dřevěný záklop
   Používejte dostatečně vyschlá prkna, případně OSB desky. Tloušťku bednění volte podle použitého materiálu, sklonu střechy a klimatických podmínek. Obecně lze říci, že při použití OSB desek/prken by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm.
   V případě použití prken je nepřibíjejte těsně k sobě, aby mohlo dřevo pracovat a používejte hřebíky s vroubky, nebo delší standardní hřebíky, které budou na vnitřní straně prkna vystupovat špičkou z prkna ven. U OSB desek použijte vždy hřebíky s vroubky.
2. Plechování hran
   Oplechování hran (okapní i závětrné) odvádí vodu mimo střechu a chrání proti vniknutí vody pod asfaltový pás nebo šindel. Pro přesahy dodržte min. 10 cm horizontální překryv podobně, jako u pásů. Pokud plechování nepoužijete, riskujete zatékání vody a hnilobu dřevěných materiálů střechy.
   Nikdy také nenahrazujte plechování ohybem střešních asfaltových pásů „za hranu střechy“. Vždy časem popraská a do střechy začne zatékat.

Pro více informací si určitě přečtěte článek Podklad pod asfaltový šindel, kde jeho přípravu rozebíráme podrobněji.

Jak položit střešní krytinu na zahradní domek?

Na základě sklonu střechy i důležitosti stavby zvažte použití podkladních asfaltových pásů (pro šindele vždy). Jako finální střešní krytinu můžete použít samolepicí asfaltové pásy, střešní šindele (zde pozor na min. sklon střechy, viz také: Jak položit střešní šindel), nebo střešní krytinu pro zahradní domky – CharFIX ELAST COOLna (která se aplikuje přímo bez podkladního pásu).

CharFIX ELAST COOLna je za studena samolepící SBS modifikovaný asfaltový pás s nenasákavou nosnou vložkou z polyesterového rouna. Spodní povrch je opatřen snímatelnou folií, horní povrch tvoří barvený granulát (ve třech standardních barvách). Je přímo vyvinutá jako střešní krytina na zahradní domek, altán, nebo pergolu a lze ji použít pro střechy od min. sklonu 7°.

Jak se montuje CharFIX ELAST COOLna?

10 bodů k bezchybné pokládce CharFIX ELAST COOLny

1. Pracujte při teplotách od 15 do 30 °C. Při nízkých i při vysokých teplotách může dojít k poškození materiálu při pokládce.
2. Střešní plochu připravte z plného záklopu, např. OSB desek, MFP nebo palubových prken s hladkou stykovou plochou. Konstrukce střechy musí splňovat požadavky pro stálé i nahodilé zatížení a musí být vhodná pro kotvení lepenkovými hřebíky.
3. Povrch záklopu musí být rovný, hladký, suchý, bez prachu a volných nečistot.
4. Pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou a přitloukejte střešními lepenkovými hřebíky v rozteči 10 cm v linii min. 2 cm, max. 3 cm od horního okraje, v místě, kde není na spodní straně snímatelná silikonová folie.
5. Použité hřebíky musí být opatřeny proti vysunutí drážkováním nebo šroubovicí. Délka zakotvení v záklopu je potřebná min. 20 mm. Případné svislé spoje musí být provedeny s přesahem min. 12 cm (obr. 1-3).
6. Hřebíky nesmí být nedotlučené nebo zatlučené křivě.
7. Po ukotvení pásů odstraňte separační silikonovou folii tahem dolů (obr. 4-5).
8. Spodní přesah každé další řady musí být min. 10 cm (obr. 6).
9. Okraj střechy doporučujeme chránit klempířskými prvky.
10. Svislé přesahy a rohy přesahů pásu doporučujeme připevnit bitumenovým tmelem.

The post Střešní krytina na zahradní domek, altán, nebo pergolu appeared first on Izolinka.

Střešní šindele jsou na střechách v Kanadě, a hlavně v USA nejpoužívanější střešní krytinou (odtud lidové označení kanadský šindel). S úspěchem se vyrábějí a udržují již více než 100 let.

Minimalizovat potřebu brzké opravy střešního šindele z důvodů nízké životnosti materiálu lze již v okamžiku nákupu materiálu. Už při jeho výběru je třeba zvážit, co od něj očekáváte.

Správný nákup = minimální provozní opravy střešního šindele

Kvalitu šindele zřídka posoudíte pouhým pohledem. Jednotlivé výrobky se totiž liší jen minimálně. Odpovědné rozhodnutí o kvalitě šindele lze určit pouze z technických listů produktu. Doporučujeme zvolit výrobce, který transparentně deklaruje co nejvíce vlastností výrobku na technickém listu. Jedná se zejména o množství asfaltové hmoty, tloušťku, typ použité nosné vložky, pevnost atd.

Obecně lze říci, že pro důležité stavby by měl šindel odpovídat evropské normě EN 544 pro střešní asfaltové šindele. Jestliže na obalu výrobku uvidíte vyznačenou výjimku ETA z této normy, doporučujeme takový šindel použít na méně významné stavby (přístřešky, altány, pergoly, kůlny aj.).

Ačkoliv při dodržení všech podmínek pokládky (viz návod jak položit střešní šindel) odolávají silnému větru (do 12 m/s), při opakovanému vystavení síle 12 m/s až 18 m/s může dojít k postupnému snížení životnosti a při větrech o vyšších rychlostech k poškození jednotlivých šindelů. Šindele mohou být poškozeny též mechanicky, např. spadanými větvemi, kroupami apod.

Pro maximální životnost šindelů je třeba provádět (a nepodceňovat) pravidelnou údržbu asfaltových střech.

Jak opravit šindel?

V případě poškození menšího rozsahu (jsou-li zbývající části střechy v dobrém stavu), opravu téměř jistě zvládnete vlastními silami. V takovém případě vystačíte s lokální opravou nebo výměnou části střešní krytiny. Opravné nátěrové hmoty na asfaltové pásy k opravám šindelů nepoužívejte!

Oprava střešního šindele vyžaduje kladivo, páčidlo, špachtli a hrstku správných střešních hřebíků.

Poškozené šindele opravíme následujícím postupem:

1. Odstranění poškozeného šindele
   Provádíme časně zrána, kdy je nízká teplota a asfalt na termobodech je ještě dostatečně křehký.
2. Odlomení termobodů
   Termobody na vyměňovaném šindeli nalomíme dlouhou špachtlí.
3. Vytažení hřebíků
   Dlouhým páčidlem upraveným na vytahování kotvících hřebíků vytáhneme za hlavičku hřebíky z poškozeného šindele i z šindele nad ním.
4. Výměna poškozeného šindele
   Poškozený střešní šindel vytáhneme a nahradíme novým.
5. Zatlučení hřebíků
   Hřebíky zatlučeme do správných pozic v novém dílu šindele, tak do stávající řady šindele nad ním.

V případě potřeby použijte k podlepení šindelů asfaltový střešní tmel.

V případě poškození velkého rozsahu na starších střechách, které se životností blíží svému maximu, můžete položit nové šindele na stávající starší šindele (nepoškozené). Jedná se o běžnou praxi v zemích, kde se střechy z asfaltového šindele používají ve větší míře než u nás. Lehká střešní krytina z asfaltového šindele z hlediska zatížení střešní konstrukce vrstvení umožňuje.

Drobná oprava střešních šindelů

Menší prasklinky a nerovnosti můžete (s určitými úskalími) použít opravnou nátěrovou hmotu na asfaltové pásy (střechy z asfaltových střešních krytin). Nerovnosti a kosmetické vady lze korigovat různými tmely na opravy střech.

Místa opravované střešním tmelem můžete „zamaskovat“ pomocí posypu, který se ze střešních šindelů smyl a usadil v okapu. Sesbírejte jej do malého šálku, odstraňte nečistoty. Poté posypejte opravované místo a opatrně špachtlí zamáčknete do tmelu. Tímto způsobem můžete ušetřit za tzv. opravný posyp, který zakoupíte ve stavebninách.

Stáhněte si návod:

Jak opravit střešní šindel

The post Oprava střešního šindele není nic náročného. Jak opravit šindel? appeared first on Izolinka.

Střešní asfaltový šindel (v našich končinách též nazývaný jako kanadský šindel) je levnou a lehkou střešní krytinou, která nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž.

Jak položit střešní šindel?

První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou střešního šindele na méně viditelné části střech. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích.

Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.

1. Základem je dobře připravený podklad

Pod střešní šindele charBIT používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE. Mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.

Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.

Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství.

2. Rozvržení pokládky

Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“
střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových
tabulí (kolmé linky).

V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli.

Kolmé linky nám rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy (nalinkování na obou stranách vikýřů, komínů apod.) tak, aby se nad nimi šindele opět „potkaly“.

Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.

Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku?

1. Na okapové hraně stanovíme středový bod S1
2. Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např pomocí provázku dva stejné kruhy.
3. Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.

U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice.

U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!

3. Začátek pokládky a startovací řada

Jak položit střešní šindel s ohledem na počasí? Vyvarujte se zejména: silného větru, deště a teplot nižších 15° C. Vlivem nižších teplot (nebo při absenci slunečního záření) nedojde k dokonalému slepení spodních částí šindelů aktivními termobody a tím může dojít k poškození šindelů a zatékání. Během horkého počasí nechoďte na střeše po již položených šindelích, neboť se tím mohou poškodit.

Vždy kontrolujeme, zda jsou šindele dostatečně slepené. Pokud tomu tak není (např. na trvale stíněné části střechy), podlepíme je asfaltovým střešním tmelem nebo je při pokládce opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí – pozor, nikdy ne hořákem (termobody by pouze změkly, ale netavily se).  Tímto způsobem pokládáme šindele v posledních pěti řadách pod hřebenem, na nárožích, hřebenech, úžlabích a při sklonech vyšších než 85°.

Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů (červeně) přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice.

Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada.

První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.

4. Správné zatloukání hřebíků

Jak vypadá správné přibíjení střešních šindelů? Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče).

Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru).

Běžná tloušťka ochranné vrstvy zinku na žárově zinkovaných hřebících je více než 50 mikronů. Správný typ použitých hřebíků určíme podle typu použitého záklopu, který by měl být min. tloušťky 25 mm:

• Prkenný záklop – slabší hřebíky (silnější mohou prkna naštípnou)
• Deskový záklop – hřebíky silnější FeZn,Cu nebo AlMg, eventuelně i kroucené (hřebíky se neohýbají)

Nedoporučujeme používat galvanicky pozinkované hřebíky, protože mají nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění.

Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele.

V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.

Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.

5. Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy

Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech (a na www.charvat.cz) platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°.

Jak položit střešní šindel na střechy střechy s nízkým sklonem, nebo v nepříznivých klimatických oblastech? Vždy s větším překryvem! Překryv má vliv na spotřebu, krytiny i hmotnostní zatížení střešní konstrukce. Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti), je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů.

U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!

6. Jak položit střešní šindel na hřebeni, nároží a v úžlabí

Pokrývání hřebenů a nároží

Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů charBIT
obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene.

Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu.

K výrobě hřebenáčů nepoužíváme tvar bobrovka, protože bychom nedosáhli dostatečného překryvu. U střech, kde je bobrovka použitý, použijeme k výrobě hřebenáčů jiný tvar (nejlépe obdélník) v odpovídající barvě.

Při aplikací hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů.

Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

Pokrývání úžlabí na oplechování

Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm.

Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady.

Jednotlivé konce šindelů na oplechování přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí. Hřebíky nezatloukáme do oplechování!

Pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem

Po obou stranách úžlabí si vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí. Při délce úžlabí 5 m linka začíná u hřebene ve vzdálenosti 8 cm od středu úžlabí a končí u okapové hrany ve vzdálenosti 13 cm od středu úžlabí.

Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu.

Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

Nepřiznané úžlabí

Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu.

Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky! Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků!

Jednostranně zaříznuté úžlabí

U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z
jedné strany, většinou té, která má menší sklon.

Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady.

Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

7. Opracování složitějších detailů střechy

Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně.

Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů.  Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele!

Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.

8. Zpracování větrání střechy

Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí.

Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která:

• napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob,
• způsobuje nižší účinnost tepelné izolace,
• výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů.

V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání.

U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní částí a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán.

Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní
krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.

Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou.

Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.

U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. Vzduch pak opouští střechu pomocí konstrukce na vyřízlém vrcholu a kontralatích.

U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.

Nesmíme opomenout správně tento detail opracovat. Důraz klademe zejména na správné položení, přibití a podlepení poslední řady šindelů pod větracím otvorem, kdy část šindele zasuneme a přilepíme na bednění do větracího otvoru. Rovněž zahájení pokládky nad větracím otvorem je podobné jako při pokládce u okapové hrany.

6 nejčastějších chyb při pokládce střešních šindelů

Pokud dodržíte náš návod „Jak položit střešní šindel“, neměli byste se potkat s žádnou potíží. Ty totiž nejčastěji vznikají nezvládnutím, nebo vybočením z postupu výše. O která pochybení se nejčastěji jedná?

1. Nahrazování plechování střešních prvků
   V případě, kdy plechování střešních prvků nahradíte ohýbáním asfaltových střešních šindelů, začnou v ohybu časem vznikat praskliny, kterými může do střechy zatékat.
2. Použití na střechách s nesprávných sklonem
   Lépe řečeno – použití nedostatečného přesahu. Už u sklonu pod 15° riskujete zatékání při nedostatečném přesahu šindelů a neslepení jednotlivých šablon.
3. Použití nekvalitních hřebíků
   Tedy nejčastěji nedostatečně chráněných proti korozi, špatně zatlučených, nebo hřebíků nevhodného typu, se krytina při silném větru může odtrhnout.
4. Opomenutí aplikace střešního tmelu
   Při realizaci střechy svépomocí nesmíte zapomenout podlepit na patřičných místech šindele bitumenovým tmelem. Zejména v hřebeni a na okrajích střechy, kde pak dochází k odtržení krytiny.
5. Zaprášený podklad
   Šindele vždy pokládejte na čistý podklad, zbavený prachu (vč. pylu a jiných drobných nečistot). Prach se snadno přenese na lepící body (termobody) a jednotlivé šablony se pak vzájemně neslepí.
6. Dostatečná tloušťka podkladu
   Tloušťka podkladu musí být vždy dostatečná a ne méně než 25 mm. Velká rozteč mezi konstrukčními trámy je nevhodná.

Stáhněte si návod:

Jak položit střešní šindel

The post Jak položit střešní šindel? Návod na pokládku + 6 chyb, kterých se vyvarovat appeared first on Izolinka.

Co je lehká střešní krytina?

Oproti „těžkým střešním krytinám“, jakými jsou pálené nebo betonové tašky, lehké střešní krytiny svou nízkou hmotnosti tolik nezatěžují krov a statiku budovy. Většina dnes používaných materiálů je navíc recyklovatelná.

Pomineme-li krytí střechy souvislou vrstvou, např. asfaltovým nátěrem na ploché střechy, klempířsky zpracovaným plechem a prosklením (vč. polykarbonátů), najdeme mezi lehkými střešními krytinami zejména asfaltové pásy, střešní asfaltové šindele, plech (v různých tvarech a povrchových úpravách), ocel a další. Jaké jsou ty nejběžnější, a která krytina je opravdu levná střešní krytina?

Plechové krytiny

• Ceny od 300 Kč/m².
• Pro sklon střechy od 8°.

Jednotlivé plechové „šablony“ (maloformátové i velkoformátové) se lisují z kvalitní oceli, nebo hliníkového plechu. Na střešní konstrukci se připevňují vruty, pomocí zámků, nebo falců.

Na výběr existuje nejen spousta povrchových úprav – tedy barvy i materiály, zvyšující životnost výrobků, ale též množství tvarů (tašky, pásy, šablony). V nabídkách výrobců naleznete dokonce plechové imitace břidlice a dřevěných šindelů.

Plastové krytiny

• Ceny od 250 Kč/m².
• Pro sklon střechy od 15°.

Plastové střešní tašky napodobují klasickou „těžkou“ betonovou tašku, nebo šindel. Polykarbonátové desky zase sklo.

Ty první se vyrábějí z recyklovaných plastů, ty druhé nikoliv, aby mohly bez potíží propouštět světlo. Vyrábějí se čiré i s různým zabarvením. Mohou mít UV filtr na jedné, nebo na obou stranách. Hojně je najdete na zastřešení teras a zimních zahrad.

The post Lehké střešní krytiny – Přehled materiálů a orientační ceny appeared first on Izolinka.

Čemu se říká kanadský šindel?

Kanadský šindel je (podobně, jako bitumenový šindel, nebo bonský šindel) synonymem pro střešní asfaltový šindel. Označení „kanadský šindel“ pro oblíbenou lehkou střešní krytinu je však opodstatněné poněkud více, než ta ostatní.

Má totiž svůj historický a geografický původ. Střešní asfaltový šindel přišel na svět v oblasti Nové Anglie, ležící na hranici Kanady a USA. V USA se dokonce stále jedná o nejpoužívanější střešní krytinu, která prokazuje kvality pod velkými nánosy sněhu.

Stručná historie (nejen) kanadského šindele

V polovině 19. století probíhalo intenzivní hledání náhrady silně hořlavých střešních materiálů jako byly došky, dřevěné šindele a další. Prvními výsledkem této snahy byly dehtové šindele na textilní, nebo papírové vložce, zpočátku s dřevním, později s uhelným dehtem.

Na počátku 20. století se do této střešní krytiny poprvé dostal ropný asfalt. Jeho rozmach odsunula na později nejen hospodářská krize a první světová válka, ale též nedostupnost materiálů pro výrobu kvalitní nosné vložky.

Doposud se totiž používala přírodní textilie, nebo papír. Oba tyto materiály vytvářely nasákavou nosnou vložku, což se negativně projevovalo na kvalitě a životnosti „kanadských šindelů“.

První nenasákavé vložky se objevily až v poslední třetině 20. století, kdy se na trhu pohybovaly oba typy, kvalitativně však nesrovnatelné.

Kanadský šindel dnes

Dnes tvoří nosnou vložku moderní kompozitní textilie a umělá vlákna. Na ně se nabaluje asfaltová hmota. Společně vytvoří asfaltovou lepenku, tedy asfaltový pás, který je nakonec ošetřen minerálním posypem. Z hotového asfaltového pásu s posypem jsou pomocí speciálního stroje jednotlivé tvary šindelů vysekávány. V případě opravy střešního šindele je lze vyměnit po jednotlivých kusech (vyseknutých tvarech).

Střešní šindele, které jsou dnes na trhu dostupné jsou též opatřeny minerálním posypem, který zajišťuje ochranu před UV zářením a podílí se na finálním designu. V rámci vzhledu můžete vybírat z:

• tvaru střešního šindele (bobrovka, obdélník, delta a hexagonal),
• barvy střešního šindele (červená, modrá, zelená a další)
• použitého asfaltu (oxidovaný asfaltový pás, nebo modifikovaný asfaltový pás).

Životnost, kvalita a cena kanadského šindele

Životnost šindelů vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Pohybuje se od 5 do 20 let pro oxidované asfaltové šindele a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele.

Kanadský šindel preferujte od výrobce, který na technickém listu deklaruje co nejvíce vlastností výrobku. Jedná se o množství asfaltové hmoty, tloušťku, typ použité vložky, pevnost atd.

Pro důležité stavby by měl zvolený šindel odpovídat evropské normě EN 544 pro střešní asfaltové šindele. Pokud má na obalu výrobce označeno ETA, výjimku z této evropské normy, je vhodné takový použít šindel pouze na méně významné stavby, jako jsou altány, kůlny, apod.

Cenu střešního šindele významně určuje:

1. tloušťka,
2. laminace,
3. typ použitého asfaltu,
4. typ vložky,
5. velikost samolepicích bodů (+ jejich účinnost).

Při rozhodování mezi dvěma výrobky se zaměřte právě na tyto vlastnosti. Nezapomeňte si přečíst též návod jak položit střešní šindel, podklad pro asfaltový šindel a hřebíky na asfaltový šindel ve kterých najdete důležité informace a tipy ke správnému provedení pokládky.

The post Kanadský šindel – Lehká střešní krytina prověřená extrémním počasím appeared first on Izolinka.

Asfaltových šindelů se není třeba bát

Střešní asfaltový šindel není pouze doménou zahrádkářů a chatařů. Naopak! Stejně jako klasická lepenka na střechu je i asfaltový šindel plnohodnotnou lehkou krytinou, kterou můžete s klidným svědomím použít pro:

• rekonstrukce starých střech,
• levné střešní krytiny novostaveb,
• altány – střešní krytina pro zahradní domek,
• garáže, přístřešky a pergoly.

Zapomeňte na špatnou pověst, kterou u nás střešní asfaltový šindel získal počátkem devadesátých let. Tu má na svědomí záplava prodejců nekvalitních asfaltových pásů s posypem a jejich následná neodborná pokládka.

Střešní asfaltové šindele najdete na střechách v Kanadě a hlavně v USA, kde jsou nejpoužívanější krytinou a s úspěchem se vyrábí již více než 100 let. Lidově u nás je proto označován jako kanadský šindel.

Při dodržení všech podmínek pokládky (viz návod jak položit střešní šindel) odolává silnému větru, tedy do 12 m/s. Při opakovanému vystavení síle 12 m/s až 18 m/s může dojít k postupnému snížení životnosti a následné nutnosti opravy střešního šindele.

5 výhod střešních asfaltových šindelů

1. Nízká hmotnost
   Asfaltový šindel je krytina, která zanedbatelně zatěžuje konstrukci střechy.
2. Rychlá instalace
   Pokládání je rychlé. Šindel lze pohodlně přizpůsobit architektuře střechy.
3. Dlouholetá životnost
   Při vhodném výběru šindelů a správném postupu montáže dlouho vydrží.
4. Jednoduchá údržba
   Správně vybraný a dobře položený asfaltový šindel stačí pouze jednou za čas zbavit nánosu listí/prachu a provést kontrolu dle desatera pro údržbu asfaltových střech.
5. Nízká cena

Levná střecha s životností až 50 let

Životnost šindelů vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Pohybuje se od 5 do 20 let pro šindele z  oxidovaných asfaltových pásů a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele.

Mějte na paměti, že všechny střešní asfaltové šindele v průběhu své životnosti různě rychle „plešatí“. To znamená, že ztrácejí svůj hydrofobizovaný vrchní posyp. Rychlost se odvíjí od kvality výroby šindele a správného konstrukčního řešení střešního pláště.

Zatímco kvalitu výrobního materiálu (musí mít vyšší přilnavost než ten pro použití na plochých střechách) neovlivníte, dobře navržené konstrukční řešení střechy pod palcem mít můžete. Předpokladem k úspěchu je správně připravený podklad pro asfaltový šindel a správný způsob pokládky (včetně speciálních hřebíků na asfaltové šindele).

Pozor! Na asfaltových střešních šindelích nesmí namrzat srážky. To znamená, že řešení střešního pláště musí být přímo navrženo tak, aby se tento efekt nevyskytoval. Právě při namrzání srážek na asfaltovém šindeli dochází k vytrhávání jednotlivých granulí posypu. Úplným destruktivním důsledkem tohoto efektu je pak až trhání jednotlivých šindelů.

Jak poznat kvalitní střešní asfaltový šindel?

Základem výroby střešního asfaltového šindele je asfaltová lepenka, tedy „nekonečný“ asfaltový pás, ze kterého jsou strojově vysekávány požadované tvary: bobrovka, obdélník, delta a hexagonal.

Nosná vložka je pro střešní asfaltový šindel základ

Vybírejte vždy šindele na nosných vložkách z nenasákavých materiálů (jako je například netkaná skelná textilie) a také hlídejte její gramáž. Lze říci, že čím je vložka těžší, tím je šindel kvalitnější.

Hlídání kvality asfaltového šindele

Rozhodně doporučujeme zvolit střešní asfaltové šindele od výrobce, který transparentně deklaruje co nejvíce vlastností výrobku na technickém listu. Jedná se o množství asfaltové hmoty, tloušťku, typ použité vložky, pevnost atd.

Obecně platí, že pro důležité stavby by měl odpovídat šindel evropské normě EN 544 pro střešní asfaltové šindele. Pokud má na obalu výrobce označenou výjimku ETA z této normy, je vhodné použít takový šindel pouze na méně významné stavby, jako altány, kůlny, apod.

Cenu finálního výrobku významně určuje tloušťka, laminace, modifikovaný asfalt, typ vložky a velikost samolepicích bodů (+ jejich účinnost). Při rozhodování, který asfaltový šindel je nejlepší, se zaměřte právě na tyto vlastnosti.

The post Střešní asfaltový šindel – spolehlivá a levná střešní krytina appeared first on Izolinka.