Asfaltový šindel (někdy též kanadský šindel) je lehká střešní krytina, která úspěšně a spolehlivě odolává i náročnému počasí. S ohledem na jeho rozšířenost je možné na trhu „potkat“ široký sortiment výrobků s různými vlastnostmi a za různé ceny.

Jaké jsou ty nejlepší asfaltové šindele? Pro účel tohoto článku je definujeme jako spolehlivé výrobky, s jistým původem, zárukou a garancí funkce.

Z čeho jsou tvořeny asfaltové šindele?

Nosnou vložku moderních asfaltových šindelů tvoří kvalitní kompozitní textilie a umělá vlákna. Na ně je nabalována vybraná asfaltová hmota a vzniká asfaltový pás (dle použitého typu asfaltu oxidovaný asfaltový pás, nebo modifikovaný asfaltový pás). Vzniklý asfaltový pás je dále ošetřen minerálním posypem, který výslednou krytinu chrání před UV zářením a podílí se i na finálním designu.

Z asfaltového pásu s posypem jsou poté pomocí speciálního stroje vysekány jednotlivé tvary šindelů. To umožňuje pohodlné lokální opravy střešního šindele po jednotlivých kusech (vyseknutých tvarech).

Nejčastějšími tvary, které na trhu potkáte jsou bobrovka, obdélník, delta a hexagonal, barvy typicky červená, modrá, zelená, hnědá a černá dle požadavků zákazníka.

Podle čeho se poznají nejlepší asfaltové šindele?

Nejlepší asfaltové šindele jednoznačně dlouho vydrží. Životnost takových šindelů se pohybuje od 5 do 20 let pro oxidované asfaltové šindele a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele. Jaké jsou předpoklady dlouhé životnosti?

1. Jasné deklarované vlastnosti na technickém listu výrobku
   • množství asfaltové hmoty
   • tloušťka
   • typ použité nosné vložky
   • pevnost atd.
2. Odpovídající cena výrobku
   Kvalita a cena obvykle kráčejí ruku v ruce, a proto u „superlevných“ výrobků nelze očekávat vlastnosti odpovídající těm nejlepším asfaltovým šindelům. Pokud stojíte o dlouhou životnost, porovnejte u výrobků společně s cenou též:
   • tloušťku,
   • množství asfaltové hmoty,
   • laminaci,
   • typ použitého asfaltu,
   • typ vložky,
   • velikost samolepicích bodů (+ jejich účinnost).
3. Norma, kterou výrobek splňuje
   Pro důležité stavby by měl zvolený šindel odpovídat evropské normě EN 544 pro střešní asfaltové šindele. Pokud má na obalu výrobce označeno ETA (evropské technické posouzení), je vhodné takový použít šindel pouze na méně významné stavby, jako jsou altány, kůlny, apod.
   Zjednodušeně si dokument ETA můžete představit jako výjimku z evropských norem. Dokumenty ETA se vydávají na výrobky, na které nejsou vydány evropské normy, nebo se od nich odchylují (svůj vlastní dokument ETA má pak každý z výrobců).Bývá obvyklé, že šindele vyráběné dle ETA mívají nižší množství asfaltové hmoty a/nebo gramáž nosné vložky, přičemž se tyto úspory promítají do nižší přilnavosti ochranného posypu, nebo nižší lepivostí samolepicích bodů.
   U renomovaných výrobců se jedná o spolehlivou ekonomickou kategorii produktů s výhodným poměrem cena/výkon. U nerenomovaných firem je na místě pečlivá kontrola technických parametrů výrobku.
4. Kompatibilita s klíčovými doplňky
   Asfaltové šindele musí být zcela kompatibilní se všemi doplňky, které na střeše použijete. Ty jsou totiž pro spolehlivou a dlouhodobou funkci střechy stejně důležité, jako šindele. Od podkladních asfaltových pásů, přes hřebíky a asfaltové tmely, lepidla a hmoty.
5. Kvalitní provedení prací
   Kvalita pokládky, zvolená konstrukce krovu a správné řešení odvětrání střechy.

Při rozhodování o nákupu výrobků zohledněte též záruční podmínky výrobce, které ledacos napoví.

The post Nejlepší asfaltové šindele – Které to jsou a jak je poznat? appeared first on Izolinka.

Ve chvíli, kdy potřebujete rekonstruovat (nebo ve větším rozsahu opravit) střechu z kanadských šindelů, se nabízejí dva pracovní postupy. Který zvolit a kdy?

1. Odstranění starých šindelů

V případě odstranění poškozených starých střešních asfaltových šindelů dochází ke kompletní výměně této lehké střešní krytiny. Současně s ní se demontuje též veškeré příslušenství.

Výhodou odstranění staré vrstvy střešních asfaltových šindelů je obnažení podkladu pod asfaltovým šindelem. Po kontrole a případné opravě záklopu, odvětrávání a plechování můžete začít pokládat střešní šindel.

Výhody

• Plošná kontrola záklopu
• Střechu nezatěžuje další vrstva šindelů

Nevýhody

• Časová náročnost
• Nutnost likvidace původních šindelů

2. Pokládka nového šindele na starý šindel

1. Původní šindel rovný, suchý a čistý
   Příliš pokroucené šindele jsou signálem pro jejich demontáž, nikoliv k překrytí. Vlhkost původního šindele může negativně ovlivňovat životnost nové vrstvy. V případě, že na některých místech původní šablony chybí, je třeba opravit střešní šindel instalací nových, aby byla zajištěna dostatečná rovinnost.
2. Střecha dostatečně únosná
   Přidáním vrstvy nových šindelů na původní šindel ji oproti původním návrhovým plánům více zatížíte.
3. Zatlučené všechny původní hřebíky
   Žádný z původních hřebíků nesmí vyčnívat tak, aby mohl novou vrstvu poškodit. Ujistěte se také, že jsou původní hřebíky na asfaltové šindele zvoleny správně a nemají tendenci vylézat.
4. Konstrukce střechy v dobré kondici
   Žádná část konstrukce, nebo záklopu by neměla být napadena hnilobou, uvolněná nebo nefunkční.
5. Funkční plechování
   Všechno plechování na střeše musí být spolehlivě funkční, pevně usazené a nesmí pod něj zatékat.

Při instalaci nové vrstvy je třeba odstranit starou vrstvu na hřebenech a nárožích.

Nezapomeňte na správnou volbu hřebíků, které musí být (o starou vrstvu) delší, aby novou krytinu spolehlivě ukotvily!

Výhody

• Nižší časová náročnost, než v případě odstraňování
• Není třeba likvidovat a odvážet původní šindele
• Střecha není zcela obnažená povětrnostním vlivům

Nevýhody

• Není možné plošně zkontrolovat záklop
• Je třeba vzít v úvahu zatížení střechy další vrstvou

The post 5 tipů, aby pokládka nového šindele na starý šindel proběhla bez potíží appeared first on Izolinka.

Správné přibíjení střešních šindelů má zásadní vliv na dlouholetou a spolehlivou funkci střechy

Pro přibíjení střešních šindelů používejte jen nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky. Hřebíky na asfaltový šindel mají délku min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (jedná se o tzv. lepenkáče).

Galvanicky pozinkované hřebíky nedoporučujeme, protože jejich ochranná antikorozní vrstva je slabší a také je lze lehčeji vytáhnout z bednění. Tělo hřebíku musí být upraveno (spirála, vroubky), aby hřebík ze záklopu vlivem kolísání vlhkosti postupem času „nevylezl“ a nepoškodil asfaltový šindel.

Hřebíky vždy zatloukejte:

• aby prošly vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů,
• aby nebyly vidět,
• umístěné 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele.

Přibijete-li hřebík nesprávně, je budoucí oprava střešního šindele pouze otázkou času. Správně přibitý hřebík míří vždy kolmo na záklop. Pokud hřebík přibijete necitlivě, či křivě, projde skrz šindel a poškodí (promáčkne) jeho povrch.

Pokud jste jako bednění použili OSB desky pod asfaltový šindel, doporučujeme je místo hřebíků kotvit vruty.

5 pravidel pro správnou

1. Správný typ hřebíků/vrutů.
2. Dodržený počet hřebíků předepsaný výrobcem.
3. Hřebíky přibité pouze v místech označených výrobcem.
4. Citlivě přibité hřebíky, které neprošly skrz šindel.
5. Přibitý hřebík nesmí být viditelně vystaven povětrnostním vlivům.

Čím přibíjet střešní šindele?

Ruční přibíjení střešních šindelů kladivem

Ruční přibíjení kladívkem je sice pracnější, ale pro řemeslníka příjemné v tom, že získává přesnou odezvu při zatloukání hřebíku.

To je výhodou zejména v případě prkenných záklopů, kde se struktura a tvrdost jednotlivých prken mohou lišit. Stejnou silou na různých místech bychom pak hřebík zatloukli do různé „hloubky“ bednění. Zkušená ruka sice pracuje pomaleji než stroj, ale průběžně reaguje na odezvu bednění a sílu při zatloukání dávkuje dle potřeby.

Přibíjení střešních šindelů hřebíkovačkou

Přibíjení hřebíkovačkou lze doporučit pro fixaci asfaltových střešních krytin na bednění z homogenních materiálu, které mají přibližně stejné vlastnosti po celé ploše.

Klíčem ke kvalitně odvedené práci je správně nastavená hřebíkovačka, která hřebík zatluče do správné hloubky bednění a zároveň šindel nepoškodí.

Přibíjení střešních šindelů sponkovačkou

Je plýtváním penězi, časem i materiálem. Ačkoliv se v prodejních textech u různých typů sponkovaček dočtete, že jsou vhodné pro fixaci krytin a šindelů, v žádném případě je nepoužívejte.

Práce s nimi je sice pohodlná a rychlá, ale samotná spona nezaručí dostatečnou odolnost střechy proti silnému větru.

Stáhněte si návod:

Jak na přibíjení střešních šindelů

The post Přibíjení střešních šindelů – Kladívko, hřebíkovačka, nebo sponkovačka? appeared first on Izolinka.

OSB deska (z anglického oriented strand board – orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem, která je vyrobená lisováním z 2–7 cm dlouhých dřevních třísek nebo hoblin v několika vrstvách spojených vhodným pojivem. Ploché a dlouhé třísky zajišťují v porovnání s klasickou dřevotřískovou deskou vyšší ohebnost.

Hlavní výhodou OSB desek je plocha a rovinnost

I kvalitní kanadské šindele nebo asfaltové pásy na střechu pružně kopírují podklad, na který jsou položeny. Proto se (nejen) pro dokonalý estetický dojem z výsledného díla vyplatí pečlivý přístup k výrobě dřevěného bednění.

OSB desky pod asfaltový šindel jsou šikovné protože je zaručena jejich rovinnost v ploše a desky „stačí“ správně položit a sesadit k sobě. Na trhu jsou dostupné desky s vyfrézovanou drážkou/perem pro pohodlné napojení desek (které preferujeme z důvodů nosnosti).

OSB desky se vyrábějí ve standardním rozměru 2500 mm délky, 1250 mm šířky a v rozměru polovičním pro pohodlnou práci při pokládání na vazbu ve vrstvách. Obvyklé tloušťky dostupné na trhu jsou 10, 12, 15, 16, 18, 19, 22, 23, 25 a 30 mm.

Tloušťka dřevěného bednění závisí na použitém materiálu, sklonu střechy pro asfaltový šindel a klimatických podmínkách v místě stavby (obvyklá sněhová pokrývka). Obecně lze říci, že při použití OSB desek by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm.

Dělení typu OSB desek podle použití:

• OSB/1 – pro všeobecné účely, použití v interiéru v suchém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 65 %)
• OSB/2 – desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí.
• OSB/3 – desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 85 %)
• OSB/4 – zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí.

OSB desky pod asfaltový šindel doporučujeme vybírat z typů OSB/3 a OSB/4.

Tipy k pokládání OSB desky pod asfaltový šindel

Také pro pokládání OSB desek platí, že nosná střešní konstrukce by měla být v maximální rovině. Cílem je minimalizovat přenos nerovností bednění z desek do finální asfaltové střešní krytiny.

OSB desky se kladou na vazbu a delší stranou kolmo ke krokvím. Pokud můžete, je výhodné zvolit rozestup krokví tak, abyste desky nemuseli zbytečně řezat. 833 mm (2500/3), nebo 625 mm (2500/3) od sebe. Pokud změna vzdálenosti krokví nepřipadá v úvahu a přesto nechcete desky nadměrně řezat, lze si vypomoct dodatečným podélným roštem z latí či prken.

Pokud pokládáte OSB desky pod asfaltový šindel s rovnou hranou, zachovejte dilataci min 3 mm. Pro rychlejší práci si můžete vyrobit vlastní přípravek, nebo použít dilatační ocelové spony.

Doporučené vzdálenosti kotvících prvků

• 150 mm po okrajích desek.
• V ploše desky 300 mm do sklonu 30°, 200 mm pro sklon do 40° a 150 mm pro sklon nad 40°.

Ačkoliv je možné pro kotvení OSB desek použít hřebíky (v takovém případě volte stejně jako hřebíky na asfaltové šindele), doporučujeme je kotvit výhradně vruty.

Délka hřebíků/vrutů by měla činit 2,5x násobek tloušťky desky (alespoň 50 mm). Jejich umístění volte minimálně 20 mm od okraje desky.

V žádném případě nepoužívejte spony. Práce s nimi je sice pohodlná, ale neposkytuje dostatečnou odolnost střechy proti silnému větru.

Stáhněte si návod:

Jak vybrat a položit OSB desky pod asfaltový šindel

The post Jak vybrat a položit OSB desky pod asfaltový šindel? appeared first on Izolinka.

Sklon střechy pro asfaltový šindel

Střešní asfaltové šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°. Některé specializované výrobky pak lze použít i pro sklony od 9,5°.

Každý z výrobců udává tzv. bezpečný sklon střech pro asfaltový šindel, při jehož dodržení je tato lehká střešní krytina bezpečně použitelná (s vhodným podkladním asfaltovým pásem).

• U velmi nízkých sklonů střechy není možné kanadský šindel použít, protože tato skládaná krytina není odolná proti vzlínající vodě.
• U střech s nižším sklonem, nebo střech v nepříznivých klimatických oblastech klademe asfaltový šindel vždy s větším překryvem.
• U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme na asfaltové šindele více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu (to může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích, které pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů).

Více informací k pokládce se dočtete v tématu jak položit střešní šindel.

Sklon střechy ve stupních nebo v procentech?

Nepozorná záměna stupňů za procenta již dokázala spolehlivě zkomplikovat život nejedné střechy. Rozhodně totiž neplatí, že sklon střechy 30° je totéž, co sklon 30 %. Jak to?

Zatímco stupeň je jednotka, která vyjadřuje velikost úhlu, procento vyjadřuje část jakéhokoliv celku.

Ciferník hodinových ručiček lze pomocí stupňů rozdělit na 360 stejných dílků. Čtvrt hodina na ciferníku je potom 90°. Pomocí procent tentýž ciferník rozdělíme na 100 dílku, což pro čtvrthodinu odpovídá, jako 25 % z celého ciferníku. 100% sklon, tedy spád 100 cm na 1 metr délky je tedy ve stupních 45°.

Jakým procentům tedy odpovídají nejčastější sklony střech?

15° = 26,8 %
20° = 36,4 %
30° = 57,74 %
40° = 83,91 %
45° = 100 %

Z hodnot uvedených výše je patrné, že nepozorná záměna 30° za 30 % může být pro střechu (i peněženku investora) fatálním omylem.

Procenta se používají spíše v případě plochých střech (i když se u plochých střech můžete potkat s obojím, např. v členění ČSN 73 1901–1 plochá střecha do 5°; šikmá střecha do 45°; a strmá střecha nad 45°), zatímco stupně se více používají u šikmých a u strmých střech téměř výhradně. V této základní normě pro navrhování střech je také specifikován sklon střechy jako úhel povrchu střechy k vodorovné rovině.

The post Sklon střechy pro asfaltový šindel – Jaký je bezpečný sklon střechy? appeared first on Izolinka.

Jak hřebíky na asfaltový šindel vybírat?

Na trhu najdete různé druhy hřebíků. Ať už zpracováním, materiálem, nebo velikostí. Podle čeho vybírat ty správné hřebíky na asfaltové šindele?

1. Dlouhodobá odolnost proti korozi
   Používejte pouze hřebíky, dlouhodobě odolné proti korozi. Například nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky. Galvanicky pozinkované hřebíky používat nedoporučujeme.
   Mají totiž nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění (obvyklá tloušťka ochranné vrstvy zinku na žárově zinkovaných hřebících je více než 50 mikrometrů).
2. Speciálně upravené tělo hřebíku
   Povrch těla hřebíku (dřík) musí být upraven tak, aby zabraňoval samovolnému „vylézání“ hřebíku ze záklopu. Dít se tak může při kolísání vlhkosti v prkenném záklopu, kdy se dřevo smršťuje a natahuje, nebo za namáhání silným větrem.
3. Optimální rozměry hřebíku
   Obecně je nutné používat hřebíky o délce min. 25–28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32–35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. „lepenkáče“). Správné rozměry hřebíků určete finálně podle tloušťky použitého záklopu (jeho minimální tloušťka by měla být min. 25 mm), případně i podle toho, zda hodláte pokládat nový šindel na starý šindel.

Vhodně připravený podklad pod asfaltový šindel pro upevnění hřebíky tvoří prkenný záklop, kde použijte spíše slabší hřebíky, neboť silnější mohou jednotlivá prkna naštípnout, nebo deskový záklop (např. OSB desky), kde můžete použít hřebíky silnější (FeZn,Cu nebo AlMg), eventuálně i kroucené (více podrobností najdete v článku: Jak položit střešní šindel).

Správné přitloukání hřebíků je jistota k dlouhodobě bezporuchové funkci střechy

Každá asfaltová střešní krytina je jen tak dobrá, jak dobré je její upevnění. Proto právě i hřebíky společně s jejich montáží rozhodují o dlouhodobé funkčnosti střechy.

Jak vypadá správné přibíjení střešních šindelů? Správně je hřebík zatlučen vždy kolmo na záklop. V případě, že hřebík zatlučete necitlivě, nebo křivě, projde skrz šindel a poškodí jeho povrch.

Hřebíky zatloukejte vždy tak, aby procházely dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Kromě jiného se tím zamezí poškození povrchu šindele.

Pokud je z jakýchkoliv důvodů třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru, nebo pokud nás čeká oprava střešního šindele), je nejlepší použít nový šindel. V případech, kdy původní šindel není poškozen, můžete otvor po hřebíku místo výměny opravit asfaltovým střešním tmelem.

5 pravidel pro správné upevnění šindelů

1. Používejte výhradně správný typ hřebíků.
2. Vždy dodržte počet hřebíků předepsaný výrobcem.
3. Hřebíky přitloukejte pouze v místech označených výrobcem.
4. Hřebík zatlučte citlivě, aby neprošel skrz šindel.
5. Správně zatlučený hřebík nesmí být viditelně vystaven povětrnostním vlivům.

Spotřeba hřebíků na šindel

Vždy používejte pouze přesně stanovené množství hřebíků, které odpovídá počtu upevňovacích bodů, stanovených výrobcem. Předpokládanou spotřebu hřebíků na střešní asfaltový šindel lze odhadnout v závislosti na sklonu střechy a druhu používaného šindele. Orientačně lze říci, že se jedná o 30 až 45 ks/m². Protože přepočet na kg záleží na materiálu a délce hřebíků, neuvádíme jej.

V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučete-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakrytý a je vystavený povětrnostním vlivům.

Stáhněte si návod:

Jak správně vybrat hřebíky na šindel

The post Hřebíky na asfaltové šindele – Jak správně vybrat hřebíky na šindel? appeared first on Izolinka.

Střešní šindele jsou na střechách v Kanadě, a hlavně v USA nejpoužívanější střešní krytinou (odtud lidové označení kanadský šindel). S úspěchem se vyrábějí a udržují již více než 100 let.

Minimalizovat potřebu brzké opravy střešního šindele z důvodů nízké životnosti materiálu lze již v okamžiku nákupu materiálu. Už při jeho výběru je třeba zvážit, co od něj očekáváte.

Správný nákup = minimální provozní opravy střešního šindele

Kvalitu šindele zřídka posoudíte pouhým pohledem. Jednotlivé výrobky se totiž liší jen minimálně. Odpovědné rozhodnutí o kvalitě šindele lze určit pouze z technických listů produktu. Doporučujeme zvolit výrobce, který transparentně deklaruje co nejvíce vlastností výrobku na technickém listu. Jedná se zejména o množství asfaltové hmoty, tloušťku, typ použité nosné vložky, pevnost atd.

Obecně lze říci, že pro důležité stavby by měl šindel odpovídat evropské normě EN 544 pro střešní asfaltové šindele. Jestliže na obalu výrobku uvidíte vyznačenou výjimku ETA z této normy, doporučujeme takový šindel použít na méně významné stavby (přístřešky, altány, pergoly, kůlny aj.).

Ačkoliv při dodržení všech podmínek pokládky (viz návod jak položit střešní šindel) odolávají silnému větru (do 12 m/s), při opakovanému vystavení síle 12 m/s až 18 m/s může dojít k postupnému snížení životnosti a při větrech o vyšších rychlostech k poškození jednotlivých šindelů. Šindele mohou být poškozeny též mechanicky, např. spadanými větvemi, kroupami apod.

Pro maximální životnost šindelů je třeba provádět (a nepodceňovat) pravidelnou údržbu asfaltových střech.

Jak opravit šindel?

V případě poškození menšího rozsahu (jsou-li zbývající části střechy v dobrém stavu), opravu téměř jistě zvládnete vlastními silami. V takovém případě vystačíte s lokální opravou nebo výměnou části střešní krytiny. Opravné nátěrové hmoty na asfaltové pásy k opravám šindelů nepoužívejte!

Oprava střešního šindele vyžaduje kladivo, páčidlo, špachtli a hrstku správných střešních hřebíků.

Poškozené šindele opravíme následujícím postupem:

1. Odstranění poškozeného šindele
   Provádíme časně zrána, kdy je nízká teplota a asfalt na termobodech je ještě dostatečně křehký.
2. Odlomení termobodů
   Termobody na vyměňovaném šindeli nalomíme dlouhou špachtlí.
3. Vytažení hřebíků
   Dlouhým páčidlem upraveným na vytahování kotvících hřebíků vytáhneme za hlavičku hřebíky z poškozeného šindele i z šindele nad ním.
4. Výměna poškozeného šindele
   Poškozený střešní šindel vytáhneme a nahradíme novým.
5. Zatlučení hřebíků
   Hřebíky zatlučeme do správných pozic v novém dílu šindele, tak do stávající řady šindele nad ním.

V případě potřeby použijte k podlepení šindelů asfaltový střešní tmel.

V případě poškození velkého rozsahu na starších střechách, které se životností blíží svému maximu, můžete položit nové šindele na stávající starší šindele (nepoškozené). Jedná se o běžnou praxi v zemích, kde se střechy z asfaltového šindele používají ve větší míře než u nás. Lehká střešní krytina z asfaltového šindele z hlediska zatížení střešní konstrukce vrstvení umožňuje.

Drobná oprava střešních šindelů

Menší prasklinky a nerovnosti můžete (s určitými úskalími) použít opravnou nátěrovou hmotu na asfaltové pásy (střechy z asfaltových střešních krytin). Nerovnosti a kosmetické vady lze korigovat různými tmely na opravy střech.

Místa opravované střešním tmelem můžete „zamaskovat“ pomocí posypu, který se ze střešních šindelů smyl a usadil v okapu. Sesbírejte jej do malého šálku, odstraňte nečistoty. Poté posypejte opravované místo a opatrně špachtlí zamáčknete do tmelu. Tímto způsobem můžete ušetřit za tzv. opravný posyp, který zakoupíte ve stavebninách.

Stáhněte si návod:

Jak opravit střešní šindel

The post Oprava střešního šindele není nic náročného. Jak opravit šindel? appeared first on Izolinka.

Střešní krytiny z asfaltu sice na trhu naleznete ve více provedeních, jejich funkční vlastnosti jsou však totožné. Základem je rafinovaný asfalt, který je vhodně upraven a společně s plnivem nanesen na vhodnou nosnou vložku (např. na skelnou tkaninu). Celek je ještě každý výrobce asfaltových pásů vhodně povrchově upraví z estetických i ochranných důvodů.

Životnost asfaltové lepenky (pásu) se pohybuje v závislosti na vybraném typu lepenky, její kvalitě a správnosti aplikace od 5 do 50 (a více) let. Pro co nejvyšší zachování kvality je nutné její skladování v suchých, zastřešených prostorách. Tím nedochází k zrychlenému stárnutí vlivem UV záření.

Asfaltové pásy a asfaltové lepenky

Klasická asfaltová lepenka, tedy asfaltový pás je na trhu k dostání obvykle v rolích o šíři 1 m a o návinu (délkách) 5 m, 7,5 m a 10 m. Pásy určené k použití ve finální vrstvě střech mají ochranou vrstvu z keramického granulátu, nebo drcené břidlice. Chrání je proti UV záření a částečně i proti mechanickému poškození. Provádí se v přírodní barvě i v různých dalších barvách (červená, zelená, hnědá, modrá, černá, žíhaná aj.).

Klasické asfaltové pásy

Klasické asfaltové pásy se dělí na modifikované a oxidované. Z hlediska „konstrukce“ jsou modifikované asfaltové pásy stejné jako oxidované asfaltové pásy. Tvoří je nosná vložka a asfaltová hmota (obojí vždy odpovídající účelu pásu). Asfaltová hmota modifikovaného pásu je však oproti oxidovaným pásům obohacena speciálními přísadami, které vhodně mění vlastnosti pásu.

V dnešní době se oxidované pásy používají jako podkladní asfaltové pásy ve spodní vrstvě, zatímco modifikované pásy lze použít jako podkladní i finální vrstvu. Pro finální vrstvu je vhodné zvolit výše uvedené provedení asfaltového pásu s posypem, který lepenku na střechu ochrání proti působení UV záření a tím prodlouží její životnost.

Tato asfaltová střešní krytina může být pokládána natavením na podkladní vrstvu, lepením (u samolepicích asfaltových pásů), případně kotvením a natavením v přesazích.

• Detaily o pokládání pásů ukrývají články asfaltová lepenka a asfaltové pásy na střechu.

Samolepicí asfaltové pásy

V případě, že se rozhodnete pro asfaltovou střešní krytinu ve formě samolepicího pásu, můžete se těšit na skutečně rychlou a pohodlnou pokládku (až 6x rychlejší, oproti natavování asfaltových pásů).

 Samolepicí schopnost pásu netvoří žádné speciální lepidlo, jak se mnoho spotřebitelů domnívá, ale „pouze“ vhodně použitý druh asfaltu. Možnost pokládky bez natavování předurčuje tento pás pro aplikaci ve specifických podmínkách (např. na pěnový polystyren, lakované konstrukce) a v prostředí zvýšeného požárního nebezpečí.

• Více informací naleznete ve článku samolepicí asfaltový pás, nebo střešní krytina na zahradní domek.

Asfaltový střešní šindel

Střešní asfaltový šindel jako všechny střešní krytiny z asfaltu nabízí nízkou hmotnost, vysokou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž. Případné opravy střešního šindele navíc nejsou náročné.

V našich končinách je někdy označován jako Kanadský šindel, kde má svůj historický a geografický původ. Již samo toto označení dává určitý punc kvality z oblasti, kde je nutné ochránit stavbu od velkých nánosů sněhu.

Jeho základem je asfaltový pás, s nosnou vložkou z moderní kompozitní textilie a umělých vláken. Na ně se nabaluje asfaltová vrstva, která je nakonec ošetřena ochranným minerálním posypem.

Z hotového asfaltového pásu s posypem jsou speciálním strojem vysekávány jednotlivé tvary šindelů – bobrovka, obdélník, delta i hexagonal.

• Podrobnosti o pokládce šindelů najdete v článku jak položit asfaltový střešní šindel.

Asfaltové střešní desky

Asfaltové střešní desky na trhu zakoupíte častěji pod názvem bitumenové. Jedná se o lehké vlnité desky (k dostání jsou vlny o dvou velikostech), které lze použít jako finální vrstvu střechy např. pro jednoduché zahradní stavby, přístřešky, garážová stání a zemědělské stavby. Montují se na latě  a s ohledem na jejich vlastnosti je můžete použít i na boční opláštění.

The post Asfaltová střešní krytina – Vyberete pásy, šindel nebo střešní desky? appeared first on Izolinka.

Jak připravit podklad pod asfaltový šindel?

Dobře připravený podklad pod asfaltový šindel (platí i pro lepenku na střechu) je rovný a podkladový pás na něm přiměřeně napnutý. Proto při jeho přípravě pracujte pečlivě, neboť každá nerovnost podkladu je přenášena na povrch střešního pláště zhotoveného z šindelů.

Nejen, že bude na vrchní vrstvě střechy viditelná, ale nedoléhání jednotlivých šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost jejich vzájemného slepení. Příprava podkladu pod asfaltový šindel sestává ze tří hlavních kroků.

Příprava dřevěného bednění

Základem je vhodně zvolit tloušťku i materiál bednění a též správnou délku hřebíků. Používejte dostatečně vyzrálá (vyschlá) prkna, případně OSB desky. Tloušťka dřevěného bednění závisí na použitém materiálu, sklonu střechy a klimatických podmínkách v místě stavby (obvyklá sněhová pokrývka). Obecně lze říci, že je při použití OSB desek / prken by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm.

Pokud použijete prkna, nepřibíjejte je těsně k sobě. Dřevo v průběhu let pracuje a reaguje na vzdušnou vlhkost. Při příliš těsném položení prken k sobě může dojít vlivem kolísání vlhkosti ke smršťování/bobtnání dřeva a ke zvlnění původně rovného podkladu. Dřevo v takovém případě nemá dostatek prostoru.

V případě OSB desek použijte vždy hřebíky s vroubky. Vroubky zajistí potřebnou pevnost spoje i v lisovaném materiálu a hlavně neumožní „vylézání“ hřebíků z materiálu ven. K tomu může docházet i při použití prken.

Pro prkna používejte hřebíky s vroubky, nebo delší standardní hřebíky, které budou na vnitřní straně prkna vystupovat špičkou ven.

Pokud by špička hřebíku bez vroubků zůstala uvnitř prkna, zcela jistě začne hřebík časem z prkna vystupovat ven a narušovat podkladní asfaltové pásy i asfaltovou střešní krytinu. Hřebík s vroubky na vnitřní straně vystupovat nemusí. Délka hřebíků by měla být min. 22 mm.

Stejná pravidla, jako pro asfaltový šindel platí i pro přípravu podkladu pod střešní krytinu na zahradní domky, altány, či pergoly.

Plechování

Oplechování okapní a závětrné hrany odvádí vodu pryč ze střechy a zajišťuje její ochranu před vniknutím vody či sněhu pod šindel. Pro přesahy dodržte min. 10 cm horizontální překryv podobně, jako u podkladových pásů.

Pokud se plechování nepoužije, riskujete zatékání a hnilobu ve dřevěných materiálech v podkladní vrstvě. Nikdy nenahrazujte plechování ohybem střešních asfaltových pásů „za hranu střechy“. Časem se v takovém řešení vždy vyskytnou praskliny a do střechy začne zatékat.

Instalace podkladních pásů

Na dřevěné bednění s oplechováním je třeba instalovat podkladní pásy. Ty slouží jako pojistná hydroizolace, vyrovnávací a nosná vrstva pro střešní asfaltový šindel. V podkladní vrstvě se nikdy nesmí použít asfaltový pás s nosnou vložkou z hadrové lepenky. Vlivem nasákavosti a vzdušné vlhkosti by došlo ke zvlnění střechy a snížení její životnosti.

Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm (u nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce). K připevnění používejte pouze nezbytně nutné množství hřebíků (přibližně každých 40 cm po okraji pásu). V úžlabí pásy nainstalujete svisle, v normální ploše střechy vodorovně.

Správně nainstalovaný podkladní pás ochrání střechu i v extrémních situacích (typicky na jaře při tání sněhu, nebo při silném větru), kdy voda neodtéká normálně a tlačí na spoje šindelů.

Na připravený dřevěný podklad (záklop) s podkladními pásy a oplechováním již lze pokládat finální střešní vrstvu (přečtěte si také článek jak položit asfaltový šindel). Střešní skladba se tedy skládá min. ze tří vrstev.

5 nejčastějších chyb v přípravě podkladu pod asfaltový šindel

1. Nízká nosnost bednění

Podklad pro asfaltový šindel musí mít dostatečnou nosnost. Vybírejte vyzrálá prkna z kvalitního dřeva, nebo OSB desky (min. 24 mm silné).

2. Nevhodné hřebíky

Při použití hřebíků bez vroubků musí být dostatečně dlouhé, aby jejich špička vystoupila z prkna na vnitřní straně. V případech, kdy to esteticky vadí, nebo při použití OSB desek požívejte vždy hřebíky s vroubky, které špičkou vystupovat nemusí.

Dřevo se v průběhu času vlivem vzdušné vlhkosti smršťuje i bobtná a špatně zvolené, nebo zatlučené hřebíky začne tlačit ven. Jejich hlavičky naruší asfaltovou střešní krytinu a sníží životnost střechy.

V případě, že hodláte pokládat nový šindel na starý šindel, nezapomeňte o tloušťku staré vrstvy šindelů navýšit délku hřebíků.

Nikdy, ale skutečně nikdy nepoužívejte „nastřelovací“ sponky. Práce s nimi je sice rychlá a pohodlná, nemají ovšem dostatečné vlastnosti pro použití ve střešní konstrukci.

3. Moc těsně přibitá prkna

Prkna jako podklad asfaltových šindelů nikdy nepřibíjejte těsně na sebe. Při příliš těsném položení prken k sobě může dojít vlivem bobtnání ke zvlnění původně rovného podkladu, protože dřevo nemá dostatek prostoru.

Vlivem pohybu v podkladové vrstvě dochází k postupnému narušování spojů asfaltových pásů a snížení životnosti střechy.

4. Špatně zvolený podkladový pás

Pod střešní šindele charBIT používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE.

Mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.

5. Nevhodně provedené „oplechování“

Před finálním položením kanadského šindele zkontrolujte veškeré oplechování na střeše. Nejen okapní a závětrné hrany, ale i okolí všech komínů a ostatních střešních vývodů.

Nikdy nenahrazujte oplechování štítů a okapní hrany ohýbáním asfaltových pásů, nebo šindelů a přitloukání jejich přehnutých konců. Časem se v takovém řešení vždy vyskytnou praskliny a do střechy začne zatékat.

Stáhněte si návod:

Jak připravit podklad pod asfaltový šindel

Jak položit střešní šindel

The post Jak připravit podklad pod asfaltový šindel + 5 nejčastějších chyb v přípravě appeared first on Izolinka.

Střešní asfaltový šindel (v našich končinách též nazývaný jako kanadský šindel) je levnou a lehkou střešní krytinou, která nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž.

Jak položit střešní šindel?

První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou střešního šindele na méně viditelné části střech. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích.

Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.

1. Základem je dobře připravený podklad

Pod střešní šindele charBIT používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE. Mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.

Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.

Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství.

2. Rozvržení pokládky

Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“
střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových
tabulí (kolmé linky).

V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli.

Kolmé linky nám rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy (nalinkování na obou stranách vikýřů, komínů apod.) tak, aby se nad nimi šindele opět „potkaly“.

Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.

Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku?

1. Na okapové hraně stanovíme středový bod S1
2. Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např pomocí provázku dva stejné kruhy.
3. Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.

U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice.

U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!

3. Začátek pokládky a startovací řada

Jak položit střešní šindel s ohledem na počasí? Vyvarujte se zejména: silného větru, deště a teplot nižších 15° C. Vlivem nižších teplot (nebo při absenci slunečního záření) nedojde k dokonalému slepení spodních částí šindelů aktivními termobody a tím může dojít k poškození šindelů a zatékání. Během horkého počasí nechoďte na střeše po již položených šindelích, neboť se tím mohou poškodit.

Vždy kontrolujeme, zda jsou šindele dostatečně slepené. Pokud tomu tak není (např. na trvale stíněné části střechy), podlepíme je asfaltovým střešním tmelem nebo je při pokládce opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí – pozor, nikdy ne hořákem (termobody by pouze změkly, ale netavily se).  Tímto způsobem pokládáme šindele v posledních pěti řadách pod hřebenem, na nárožích, hřebenech, úžlabích a při sklonech vyšších než 85°.

Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů (červeně) přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice.

Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada.

První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.

4. Správné zatloukání hřebíků

Jak vypadá správné přibíjení střešních šindelů? Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče).

Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru).

Běžná tloušťka ochranné vrstvy zinku na žárově zinkovaných hřebících je více než 50 mikronů. Správný typ použitých hřebíků určíme podle typu použitého záklopu, který by měl být min. tloušťky 25 mm:

• Prkenný záklop – slabší hřebíky (silnější mohou prkna naštípnou)
• Deskový záklop – hřebíky silnější FeZn,Cu nebo AlMg, eventuelně i kroucené (hřebíky se neohýbají)

Nedoporučujeme používat galvanicky pozinkované hřebíky, protože mají nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění.

Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele.

V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.

Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.

5. Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy

Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech (a na www.charvat.cz) platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°.

Jak položit střešní šindel na střechy střechy s nízkým sklonem, nebo v nepříznivých klimatických oblastech? Vždy s větším překryvem! Překryv má vliv na spotřebu, krytiny i hmotnostní zatížení střešní konstrukce. Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti), je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů.

U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!

6. Jak položit střešní šindel na hřebeni, nároží a v úžlabí

Pokrývání hřebenů a nároží

Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů charBIT
obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene.

Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu.

K výrobě hřebenáčů nepoužíváme tvar bobrovka, protože bychom nedosáhli dostatečného překryvu. U střech, kde je bobrovka použitý, použijeme k výrobě hřebenáčů jiný tvar (nejlépe obdélník) v odpovídající barvě.

Při aplikací hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů.

Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

Pokrývání úžlabí na oplechování

Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm.

Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady.

Jednotlivé konce šindelů na oplechování přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí. Hřebíky nezatloukáme do oplechování!

Pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem

Po obou stranách úžlabí si vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí. Při délce úžlabí 5 m linka začíná u hřebene ve vzdálenosti 8 cm od středu úžlabí a končí u okapové hrany ve vzdálenosti 13 cm od středu úžlabí.

Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu.

Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

Nepřiznané úžlabí

Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu.

Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky! Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků!

Jednostranně zaříznuté úžlabí

U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z
jedné strany, většinou té, která má menší sklon.

Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady.

Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

7. Opracování složitějších detailů střechy

Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně.

Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů.  Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele!

Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.

8. Zpracování větrání střechy

Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí.

Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která:

• napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob,
• způsobuje nižší účinnost tepelné izolace,
• výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů.

V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání.

U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní částí a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán.

Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní
krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.

Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou.

Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.

U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. Vzduch pak opouští střechu pomocí konstrukce na vyřízlém vrcholu a kontralatích.

U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.

Nesmíme opomenout správně tento detail opracovat. Důraz klademe zejména na správné položení, přibití a podlepení poslední řady šindelů pod větracím otvorem, kdy část šindele zasuneme a přilepíme na bednění do větracího otvoru. Rovněž zahájení pokládky nad větracím otvorem je podobné jako při pokládce u okapové hrany.

6 nejčastějších chyb při pokládce střešních šindelů

Pokud dodržíte náš návod „Jak položit střešní šindel“, neměli byste se potkat s žádnou potíží. Ty totiž nejčastěji vznikají nezvládnutím, nebo vybočením z postupu výše. O která pochybení se nejčastěji jedná?

1. Nahrazování plechování střešních prvků
   V případě, kdy plechování střešních prvků nahradíte ohýbáním asfaltových střešních šindelů, začnou v ohybu časem vznikat praskliny, kterými může do střechy zatékat.
2. Použití na střechách s nesprávných sklonem
   Lépe řečeno – použití nedostatečného přesahu. Už u sklonu pod 15° riskujete zatékání při nedostatečném přesahu šindelů a neslepení jednotlivých šablon.
3. Použití nekvalitních hřebíků
   Tedy nejčastěji nedostatečně chráněných proti korozi, špatně zatlučených, nebo hřebíků nevhodného typu, se krytina při silném větru může odtrhnout.
4. Opomenutí aplikace střešního tmelu
   Při realizaci střechy svépomocí nesmíte zapomenout podlepit na patřičných místech šindele bitumenovým tmelem. Zejména v hřebeni a na okrajích střechy, kde pak dochází k odtržení krytiny.
5. Zaprášený podklad
   Šindele vždy pokládejte na čistý podklad, zbavený prachu (vč. pylu a jiných drobných nečistot). Prach se snadno přenese na lepící body (termobody) a jednotlivé šablony se pak vzájemně neslepí.
6. Dostatečná tloušťka podkladu
   Tloušťka podkladu musí být vždy dostatečná a ne méně než 25 mm. Velká rozteč mezi konstrukčními trámy je nevhodná.

Stáhněte si návod:

Jak položit střešní šindel

The post Jak položit střešní šindel? Návod na pokládku + 6 chyb, kterých se vyvarovat appeared first on Izolinka.